Investiční alternativy: P2P půjčky či crowdfunding

Chcete investovat do konkrétního projektu, kterému věříte, a podílet se přímo na jeho rozvoji? Zajímavou možnost nabízí P2P půjčky či crowfunding. Financovat lze start-upy, malé a střední podniky, půjčit ale můžete i konkrétním lidem.

Koncept P2P půjček (peer to peer lending) vznikl ve Velké Británii zhruba před deseti lety. Prosadil se však především v Americe. Myšlenkou je půjčování prostředků napřímo, bez prostředníka. Tento systém tedy prakticky obchází banky.

Na jedné straně stojí investor, který má volný kapitál, na druhé straně pak lidé nebo firmy, které si chtějí půjčit. Transakce se provede přes P2P platformu. Jde tedy o určitou formu crowdfundingu, tedy způsobu financování, kdy větší počet lidí přispívá menším obnosem k cílové částce.

V posledních letech tento styl financování proniká i do českého prostředí. Etablovaly se crowdfundingové platformy jako HitHit, Nakopni.mě či Startovač. Ve světě je nejznámější Kickstarter. P2P půjčky zase v České republice poskytují projekty jako Zonky či Benefi, malým firmám poskytují úvěry platformy PůjčMéFirmě, SymCredit, Fingood a další.

Jak to funguje

Na P2P financování vydělají všichni. Investoři dosáhnou zajímavého zhodnocení, lidé nebo firmy, které chtějí půjčit, zase dosáhnou na lepší podmínky než v bance – pokud by jim vůbec půjčila. Jak to? Princip je ten, že provozovatel P2P platformy má nižší náklady než banky, odebere si tedy za zprostředkování obchodu menší poplatek než ona a díky tomu jsou půjčky levnější.

„Banky vidí v této oblasti riziko. Zároveň ale na rychle rostoucím trhu vycítily příležitost, stejně jako nebankovní instituce nebo například hedgeové fondy a významné investorské skupiny. Třeba v Americe představuje peer to peer lending a crowdfunding vážnou konkurenci pro venture kapitál, tedy podporu rychle rostoucích inovativních firem,“ říká Martin Vlček, analytik BHS.

Přestože z hlediska objemu je zatím nejrozšířenější klasické P2P půjčování, nejdynamičtěji se rozvíjí tzv. ekvity crowdfunding, při němž skupina půjčujících investuje přímo do akcií. Tedy nejen, že investor sponzoruje myšlenku, která je mu blízká a sympatická, ale získává zároveň podíl na této společnosti. Když investor rozvoj takového firmy sleduje, může o ní mít paradoxně lepší přehled než o korporaci, jejíž akcie drží a která uveřejňuje všechny informace, jež po ní požaduje regulátor.

Riziko snižuje diverzifikace

Z principu je třeba P2P financování i crowdfunding vnímat jako alternativní rizikovou investici. Investoři vkládají prostředky do nápadů, do start-upů, kterým věří. Nikdo jim ale nedá jistotu, že to skutečně vyjde a že o vynaložené prostředky nepřijdou. Na druhé straně tyto investice poskytují šanci na zajímavé zhodnocení a při rozumné diverzifikaci se riziko sníží.

V principu je to tak, že tento druh investování nestojí na velkých částkách. Když tedy investor rozloží celkovou investici například mezi deset projektů, z nichž tři nevyjdou, zbylých sedm mu zajistí, že nebude v mínusu, naopak – ještě slušně vydělá.

„Investorovi, který chce zkusit do této oblasti vložit prostředky, bych určitě doporučil, ať to zkusí. Ale s tou částí peněz, kterou má v portfoliu alokovanou v uvozovkách na hraní. Vybere si projekt, případně projekty, které jsou mu sympatické, a nenechá si do toho od nikoho mluvit, ani od finančního poradce, natož třeba od manželky,“ říká s nadsázkou Martin Vlček.

Princip v podstatě komunitního financování je sympatický a odkazuje do historie, kdy se na podobném principu třeba ve Španělsku skládali obyvatelé vesnic na stavbu svých domů. Postupně je pak opravovali, a to tak, že vždy vylosovali toho, kdo bude první a kdo bude následovat.

Segment peer to peer lendingu a crowdfundingu organicky roste, až se, zejména v Americe, objevují obavy, aby se trh nepřehřál, podobně jako tomu bylo u internetové bubliny kolem roku 2000. V principu to ale podle Martina Vlčka není špatně. Současnou situaci přirovnává k nedávnému boomu slevových serverů v České republice. Trh se nakonec samoregulací přirozeně vyčistil.

„Segment hromadného investování se mi líbí. Investoři by si ale měli dávat vzhledem k vyšší rizikovosti pozor, kolik peněz do něj investují. My se v BHS soustředíme spíš na klasické investice do akcií, dluhopisů. Ale třeba náš Private Equity Fund, v němž podporujeme malé a střední podniky s velkým potenciálem růstu, představuje pro investory podobnou příležitost,“ doplňuje Martin Vlček.