Investoři mají rádi jasno, nebo alespoň jasněji
Výsledková sezóna nemusí mít půvab jen v číslech, ale dává prostor i úvahám, které na první pohled směřují jakoby stranou. Když tedy například americká společnost Alphabet, která má svůj původ ve společnosti Google (a nyní je jeho mateřskou společnos
Výsledková sezóna nemusí mít půvab jen v číslech, ale dává prostor i úvahám, které na první pohled směřují jakoby stranou. Když tedy například americká společnost Alphabet, která má svůj původ ve společnosti Google (a nyní je jeho mateřskou společností), zveřejnila své čtvrtletní a celoroční výsledky, byl to podnět nejen k obdivu dosažených čísel, ale také k určitému zamyšlení, jak trh doceňuje transparentnost, kterou společnost nabídla v novém uspořádání reportovaných údajů.
V případě Alphabetu nejde ve skutečnosti vůbec o nějakou revoluci v informační politice. Alphabet jen zveřejnil své výsledky poprvé v nové organizační struktuře (tj. Alphabet jako mateřská společnost trsu společností mezi kterými je i Google) a k tomu přidal nové segmentové uspořádání čísel.
V Googlu byla původně skryta většina projektů a segmentové reportování za moc nestálo. Objevovalo se spíše výjimečně, například v případě, kdy Google po nějaký čas vlastnil Motorolu Mobile.
I když nové segmentové uspořádání obsahuje jen dva segmenty, přineslo viditelnější rozlišení stávajících nosných aktivit (segment Google), které generují dominantní část tržeb a zisků, a rozvojových projektů, které sice mohou hodně slibovat, ale zatím generují hlavně investiční potřeby (výstižně je nazývá „Other Bets“).
To vše (výše uvedené) se zpětnou projekcí v číslech do roku 2013.
Naopak trh se nedočkal podrobnějšího rozboru jednotlivých podílů vyhledávače Google, YouTube, Chrome, Google Play atd. v tržbách.
Přesto investoři nové změny uvítali a odezva v komentářích a patrně i v akciovém kurzu byla zřetelná.
Je pravda, že nelze seriózně určit, kolik v po výsledkovém růstu ceny akcií Alphabet připadlo na dobrá čísla a jakou měrou se mohla promítnout větší transparentnost reportování.
Možná lze usuzovat z nějakých „měkkých indikátorů“. Pomoci by mohl například pohled na míru důvěry investorů k rozvojovým plánům firmy a tolerance k rizikům těchto projektů.
Alphabet rozvíjí aktivity v několika směrech, ze kterých by mohly přitékat v budoucnu tržby a zisky, ale jejich úspěch nelze dobře předpovědět. Jestliže společnost v této souvislosti deklarovala při prezentaci výsledků očekávaný (a opakovaný) nemalý růst investičních nákladů v roce 2016, pak nenarazila u investorů na nějaký velký odpor. Míra tolerance a důvěry investorů se zdají být v tomto ohledu u Alphabetu zatím velké a asi je lze připisovat také o něco větší informační otevřenosti.
Každá informační politika nebude asi nikdy dostatečná a lze ji zlepšovat a platí to i u Alphabetu. Proto se asi nic nepokazí obecnou výzvou pro vedení „všech“ firem, jejichž akcie se obchodují na burzách: jen více včasných a transparentních údajů trhům. Pro investory jsou důležitým faktorem při výběru, kam mají investovat své peníze.