Jaká je budoucnost obchodních partnerství a co na to trhy?

Donald Trump tvrdí, že první, co udělá ve funkci prezidenta USA, bude odstoupení od Transpacifické obchodní dohody (TPP), již uzavřel Barack Obama. Co by její zrušení znamenalo a jaký by mělo vliv na další dohodu o Transatlantickém obchodním partnerství (TTIP), která se nás přímo dotýká a o níž se již několik let vyjednává?

Podle Donalda Trumpa by měly dohodu TPP (Trans-Pacific Partnership) nahradit spravedlivější bilaterální dohody. K TPP přistoupilo dvanáct zemí, vedle USA jsou to Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru. V čem je tedy problém a proč chce nastupující americký prezident rušit složitě dojednané?

„Donald Trump zahrál u voličů na antiglobalizační strunu, když sliboval návrat ztracených pracovních míst v dříve průmyslových částech Spojených států. Trefil sentiment u voličů, kterým globalizace nic moc nepřinesla a odklánějí se od globalizační mantry,“ říká Martin Vlček, analytik BHS.

Faktor Čína

Tím otevírá pohled na TPP z jiného úhlu. Kritici připomínají, že byla prosazována neveřejně a je šita na míru silným korporacím. Obsahem smluv je mimo jiné snižování obchodních bariér a daní, takže v tomto pohledu je dohoda jako udělaná na objednávku. Když přidáme snížení regulace v oblasti ochrany životního prostředí, zvýšení flexibility na trhu práce, tedy zjednodušení nabírání a propouštění lidí, je jasné, že vítězem by byly právě korporace. Snížily by se jim náklady a například ty ekologické by mohly do budoucnosti přesunout na někoho jiného.

Když zazní, že by dohoda TPP neměla platit, okamžitě se objeví varování: přesně na tuto situaci čeká Čína, aby Spojené státy v dohodě nahradila, a ještě zlepšila své geopolitické postavení. To je do značné míry pravda, jenomže také platí, že mnozí ze signatářů TPP již mají přednostní přístup na čínské trhy díky jiné dohodě uzavřené v roce 2010, a to Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

„Je jasné, že Číně by odstoupení od TPP vyhovovalo. V regionu si Čína a USA lidově řečeno už dlouho lezou do zelí a asijská velmoc má posledních letech stále větší ambice. Třeba ve Světové obchodní organizaci WTO prosazuje, že po patnácti letech členství by bylo záhodno, aby ostatní členové Čínu považovali za tržní ekonomiku, čímž by podle pravidel WTO získala lepší přístup na trhy,“ upozorňuje Martin Vlček.

Osud Transatlantického partnerství

Ve světle nejisté budoucnosti Transpacifického partnerství TPP se nabízí otázka, jak dopadne další chystaná dohoda, a to Transatlantické obchodní partnerství TTIP. Má zlepšit a zjednodušit obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy a podle analýz přispět ke světovému blahobytu. Jenomže v současné, spíše protekcionistické náladě po zvolení Donalda Trumpa, není zřejmé, do jaké míry má šanci na úspěch.

„Obecně jde o dobrou myšlenku. Problém je, že si ji při přípravě dohod přivlastnily korporace, o kterých se říká, že mají už dnes větší sílu než vlády, a snažily se ji prosadit bez širší diskuse. Přesto si myslím, že i pokud tyto dohody nakonec akceptovány nebudou, objeví se za několik let jiné. Faktem totiž je, že protekcionismem, tedy podporou domácí výroby, sice může konkrétní země získat, v důsledku ale ztratí všichni,“ upozorňuje Martin Vlček.

A co na to trhy?

Těžko také odhadnout, jak se k případnému vypovězení TPP a neuzavření TTIP postaví trhy. „Dá se očekávat nejistota a oslabení korporací, které jsou už nyní bity silným dolarem a ochranářskou náladou. Na druhé straně by posílila Čína, takže by skutečně mohla využít situace a posílit svou pozici,“ říká Martin Vlček.

Ve vztahu k trhům ale Martin Vlček upozorňuje ještě na jednu okolnost: pod tíhou událostí letošního roku se trhy stále více přestávají řídit fundamenty, ale nechávají se ovlivnit spíše náladou a sentimentem. Je otázka, jestli v současné době nepřeceňují schopnosti Donalda Trumpa rozpumpovat růst a inflaci.

„Očekávání jsou veliká, tak aby nenásledovalo velké zklamání. Už proto, že realizace Trumpových plánů bude složitější z hlediska prosazení. Přesto si myslím, že navzdory tomu, co zaznělo v kampani i po ní, bude Donald Trump nakonec normální prezident, kterého politická realita donutí činit racionální rozhodnutí. Třeba i v rámci zmiňovaných obchodních dohod,“ uzavírá Martin Vlček.