Kam že to investovat po Fedu?
Touto dobou měla být původně na řadě diskuse o tom, jak sektory a akcie citlivé na úrokové sazby mohou těžit z obratu měnové politiky americké centrální banky (Fed) a ze zvýšení její základní úrokové sazby.
Touto dobou měla být původně na řadě diskuse o tom, jak sektory a akcie citlivé na úrokové sazby mohou těžit z obratu měnové politiky americké centrální banky (Fed) a ze zvýšení její základní úrokové sazby. Alespoň tak to vypadalo podle výsledků průzkumů mezi analytiky a ekonomy, které před jednáním měnového výboru FOMC ve středu a ve čtvrtek minulého týdne publikovaly zpravodajské agentury.
Nestalo se tak, a proto např. finanční sektor nebo výrobci luxusního zboží musí ještě z tohoto pohledu chvíli počkat a naopak akcie stavebních firem nebo utilit mohou ještě nějakou dobu zůstat v klidu.
Váhá Fed, váhá trh. Co si má o budoucnosti myslet řadový investor, pokud se nechce spolehnout výlučně na nabídku z oblasti kolektivního investování, tedy fondů, nebo jít cestou indexového investování? Zkusme následující myšlenkový postup:
Širší rozměr zářijového podržení sazby Fedu
Obvyklý historický přístup, kdy se hledá analogie s minulým chováním akcií a akciových indexů v podmínkách růstu základních úrokových sazeb, bude asi třeba trochu modifikovat. Můžeme mít v rukou tabulku výpočtů korelace akciových nebo indexových kurzů s výnosy státních dluhopisů (což je obvyklý způsob kvantifikace míry vzájemné závislosti akcií a úrokových sazeb), nicméně v současné situaci bude třeba uvážit minimálně dva faktory, na které Fed svým zářijovým rozhodnutí o podržení nízké sazby upozornil:
- k obratu v nastavení úrokové sazby a k jejímu zvýšení dojde na jejích historických minimech a ne např. ze tří procent. Aktuálně je tzv. „Federal Fund Rate“ nastavena na 0-0,25%. To může mít praktický dopad například v tom, že dluhopisové výnosy „kopírující“ vývoj úrokových sazeb nemusí být ani po zvýšení základní úrokové sazby zdaleka takovou konkurencí pro jiné typy výnosů, např. pro dividendy z akcií.
- do světa úrokových sazeb v USA promlouvá čínská karta. Nejde jen o důsledky případného rychlejšího zpomalení růstu čínské ekonomiky na zisky amerických firem, ale především o skutečnost, že Čína již nyní provádí „kvantitativní utahování“ za americkou centrální banku.
Čína byla několik desetiletí hlavním kupcem amerických státních dluhopisů Podporovala tím sice vlastní proexportní politiku, ale současně podporovala i pokles dluhopisových výnosů v USA a ovlivňovala tak úroveň tržních úrokových sazeb.
Tato éra nyní končí a Čína americké dluhopisy naopak prodává, což podporuje růst amerických tržních úrokových sazeb. I s tím musí Fed při svých rozhodnutích počítat.
Závěry?
Z výše uvedeného lze patrně shrnout, že investiční prostředí bude s nemalou pravděpodobností poznamenáno:
- dosti pomalou a dlouhou fází zvyšování základní úrokové sazby v USA, zejména ve svém počátku,
- opakovanými návraty nervozity, tedy volatilitou, neboť současnou situaci nelze označit jako stabilní a předpověditelný vývoj.
Tento odhad podporuje i negativní působení nízkých cen komodit (zejména ropy) na inflaci nebo jen obyčejná snaha Fedu o vhodné načasování kroků tak, aby nenastaly nějaké dvě zásadní události ve stejný okamžik (např. neadekvátní zvýšení úrokové sazby a tvrdý dopad čínské ekonomiky).
Investorská odezva na zvýšení základní úrokové sazby v USA by tedy asi neměla být mechanickým odchodem z akciových investic, neboť mohou nabízet minimálně dividendové výnosy stále srovnatelné, nebo o něco lepší než americké státní dluhopisy.
V takovém případě by současně nemělo jít o mechanický výběr a přelévání investic mezi sektory, jak je upřednostňují historické zkušenosti (korelace s výnosy státních dluhopisů). Pro ilustraci mohou posloužit dva příklady. Tradičně doporučovaný sektor spotřebního zboží a maloobchodu nemusí naplnit očekávání investorů, neboť zatím nefunguje na pozadí výrazného ekonomického růstu (doprovázeného dostatečně viditelnou inflací). Výkonnost akcií energetického a těžebního sektoru, které tradičně následují růst sazeb, je deformována nízkou cenou ropy. Zůstává tak například sektor IT.
Bude tedy důležitý výběr konkrétních titulů. A to i proto, že trend rostoucího akciového trhu v USA nás již více nemusí provázet.
Dluhopisy obecně nemusejí ze hry vypadávat, očekáváme-li jen pozvolný růst výnosů, tedy pozvolný pokles ceny a ne prudké pohyby účinkem změn úrokových sazeb. Nicméně dluhopisové investice nejsou asi snadno dostupné pro běžné investory a zde je spíše dobré jít cestou podílových fondů.
Dolar se zdá být docela vhodnou měnou, neboť trend jeho posilování je dosti pravděpodobný při tom, jak ostatní centrální banky tisknou peníze. Ještě jedna poznámka a inspirace závěrem. Diskuse kolem kroků FEDu jen utvrzuje v přesvědčení, že budoucnost finančních trhů zůstává v rukou centrálních bank. Z tohoto pohledu bude inspirativní jednání a komentáře Evropské centrální banky, která pokračuje v módu tištění peněz.
Díky kvantitativnímu uvolňování ECB zůstávají zajímavou investicí evropské akcie, vynecháme-li prozatím energetický sektor a automobilky (zejména v Německu), i když právě odtud by se ve vhodný okamžik možná mohly rekrutovat dobré investice.
