Komodity do portfolia patří, ale jak na ně?

Jejich výčet je dlouhý a dotýkají se mnoha oblastí: průmyslu, zemědělství, energetiky. Proto není snadné trh komodit sledovat, obchodovat a popsat. Je rozdíl, jestli uzavíráte kontrakty na obchody se zlatem, s ropou, dřevem, nebo třeba s hovězím masem. Základní principy však zůstávají obdobné a spojuje je ještě jeden důležitý prvek: komoditám je třeba rozumět.

Komodita je surovina, kterou lze na trhu obchodovat hromadně proto, že je zaměnitelná. Tedy je teoreticky jedno, kterou konkrétní cihlu zlata nebo kterou tunu uhlí koupíte, pokud je dodržen určitý předem daný standard kvality a podmínek dodání. Proto je klasickou komoditou zlato, ale také třeba ropa a produkty z ní odvozené, jako je benzín.

Komoditami jsou však také zemědělské produkty, třeba rýže, sójové boby, kukuřice, pšenice. Pak existují ty méně nezbytné, ale pro řadu lidí snad ještě důležitější, jako je káva nebo kakao. Ty jsou populárnější i co se týče obchodování a například káva se obchoduje víc než jiné zemědělské produkty. Obchodují se ale i další zemědělské produkty, včetně hovězího a jiných druhů masa. Nebo pochutiny, od cukru až po pomerančový džus.

Kromě toho se obchodují průmyslové a částečně i vzácné kovy podobně jako zlato, a to třeba stříbro, paladium či platina. Vedle toho jsou užitkové kovy, jako je lithium, nikl, a kovy, které se používají v konstrukci i telekomunikacích, například měď. Právě po ní stoupla poptávka po zvolení Donalda Trumpa v očekávání velkých infrastrukturních investic.

„Komodit je celá řada. Záleží na tom, co si investor vybere a v čem se vyzná, protože komoditám je potřeba rozumět. Třeba kvůli efektu kontanga. Jde o to, v jakém tvaru se nachází křivka futures. To znamená, jestli jsou komodity s dodáním ihned levnější, nebo dražší než ty, které se dodají za půl roku nebo za rok. Křivka futures zahrnuje nejen budoucí očekávání ceny, ale také skladovací náklady a náklady spojené s tím, že držíme komoditu s pozdějším dodáním a nemůžeme ji prodat hned,“ vysvětluje Martin Vlček, analytik BHS.

Jde tedy o určitou prémii, kterou připlácí druhá strana kontraktu. Samozřejmě třeba u zlata tomu tak není, protože se dobře skladuje a nepodléhá zkáze jako dejme tomu potraviny. Ty mají naopak velké náklady na skladování a rychle se kazí.

Ceny a cykly komodit

Dalo by se čekat, že u potravin bude záviset cena hodně na počasí, ale svou roli hrají i další vlivy, mimo jiné i hospodářský cyklus. Například cena hovězího masa roste v dobách, kdy se ekonomice daří a lidé si ho mohou dovolit. Cena základních potravin naproti tomu často stoupá v časech, kdy si lidé nemohou dovolit prakticky nic jiného než základní potraviny.

„Cena komodit nereaguje jen na nabídku a poptávku, ale i na inflaci. Když jsou inflační očekávání větší, roste i cena komodit. Ta je kotována, tedy vyjádřena, v americkém dolaru a závisí na jeho kurzu. Když dolar aktuálně oslabuje, cena komodit roste. Nyní je dolar vysoko, ale aktuálně klesá. Vypadá to, že by komoditní firmy mohly mít našlápnuto na dobré výsledky,“ odhaduje Martin Vlček.

Dnes už se většinou neobchoduje na určeném místě fyzicky, jako například dříve s dobytkem, ale i se zemědělskými plodinami. Komodity se obchodují prostřednictvím formalizovaných smluv, futures kontraktů, kde jedna strana nakupuje a druhá prodává. Je důležité také rozlišit kontrakt s fyzickým dodáním a kontrakt, který se jen vypořádává ve finančním vyjádření. Tedy jestli si fyzicky chcete koupit například tunu mědi za nejvýhodnějších podmínek, nebo jenom spekulujete na to, že její cena za rok vyroste. Na komoditní burze je možné kontrakty kdykoli uzavřít a utržit zisk, nebo přijatelnou ztrátu. Jde přitom jen o finanční vyrovnání. Cena se upravuje podle aktuální ceny na trzích, takže každý ví, jak na tom je.

Rizika a obchody na páku

Jako každá investice mají i komodity svá rizika. Ta ještě umocňuje fakt, že futures se dají obchodovat na páku (margin). Investor koupí například tunu komodity za určitou cenu, ale nemusí složit celou částku, jenom její část. Teoreticky si může dovolit více kontraktů, než na kolik má prostředky. A právě v tom spočívá riziko, protože když dojde k nečekané volatilitě, způsobené třeba počasím, zemětřesením, politickou nejistotou, může to investora dostat do velkých problémů.

„Výnosy z komodit jsou srovnatelné s akciemi a možnost zisku ještě umocňují obchody na páku. Komodity jsou ale cyklické, většinou je na trhu výrazný přebytek, nebo naopak nedostatek, málokdy jsou trhy komodit v rovnováze. Když účastníci trhu vidí možnost vydělat, investují všichni najednou, takže dojde k převisu nabídky. Typickou ukázkou je ropa, ta prakticky z dvou set dolarů za barel propadla až na třicet v minulém roce,“ upozorňuje Martin Vlček.

Právě proto, ač komodity do investičního portfolia patří, doporučuje analytik držet jejich objem podle fáze komoditního cyklu. S komoditami lze obchodovat napřímo na komoditních burzách, k tomu je ale potřeba velký kapitál, a ještě podstupovat rizika obchodů na páku. Variantou jsou třeba ETF (Exchange Traded Fund) fondy zaměřené na futures kontrakty, do nichž lze jednotlivé podíly koupit již od malých částek v řádech desítek dolarů, a portfolio tak vyvážit snadněji.

A analytik BHS Martin Vlček doplňuje zajímavou alternativu. „Nemusí jít přímo o komodity, ale třeba i o akcie komoditních producentů. Třeba akcie ČEZu. Jejich pomocí se dá zajišťovat. Tím, že si koupím akcie, se nepřímo a částečně ochráním před tím, že ČEZ bude zvedat ceny elektřiny. A když poroste cena elektřiny, poroste i ziskovost ČEZu. Jeho EBITDA téměř kopíruje vývoj ceny elektřiny.“ Nepřímé zajištění přes nákup ČEZu ale nemusí fungovat vždy a přesně dle očekávání. Vztah se může měnit a konkrétní firma se může dostat do problémů nebo růst i bez ohledu na ceny komodity. A dodává, že před začátkem obchodování s komoditami je určitě vhodné poradit se se svým brokerem.