Korporátní dluhopisy: šikovný doplněk portfolia, který vynáší
Státní dluhopisy v posledních letech prakticky nevynášejí, nebo mají dokonce záporný úrok, přesto není třeba dluhopisy jako investiční nástroj odmítat. Pořád ještě totiž zbývají ty korporátní.
Státní dluhopisy v posledních letech prakticky nevynášejí, nebo mají dokonce záporný úrok, přesto není třeba dluhopisy jako investiční nástroj odmítat. Pořád ještě totiž zbývají ty korporátní. Ano, jsou rizikovější – logicky už proto, že spíš zkrachuje firma než stát. Zároveň ale nabízejí i velmi zajímavé výnosy. Ty konzervativnější jsou však vhodné i pro investory, kteří chtějí větší jistotu.
„Trh vydávání korporátních dluhopisů je v současnosti podpořen tím, že probíhá celá řada fúzí a akvizic. Úrokové sazby jsou nízké. Firmy, které jsou silné, vidí potenciál a expandují jak ve svém oboru, tak v regionu. Kupují buď konkurenty, nebo zajímavé firmy, které vhodně doplňují jejich portfolia aktivit,“ říká Martin Vlček, analytik BHS.
Když chtějí firmy expandovat, relativně často se uchýlí k vydání dluhopisů. Pro majitele je to lepší cesta než čekat na to, až se naakumulují zisky, a navíc se příležitosti objevují v reálném čase; není nutné čekat, až si na ně firmy naspoří. Když se objeví příležitost, je na uvážení, jestli ji financovat například emisí akcií a tím naředit akcionářskou strukturu, nebo se přiklonit k dluhopisům.
Dluhopis - oblíbený nástroj
„Dluh je taková páka. Pokud je rozumný, pak představuje cestu, jak zvednout výnosy majitelům firem i akcionářům. Dluhový kapitál totiž uspokojíte tím, že dáte pravidelnou výplatou kuponu úrok a nic víc. Při současných nízkých úrokových sazbách platí, že když firma dobře hospodaří, je schopna získávat dluh relativně levně a má díky tomu možnost až násobit návratnost vlastního kapitálu,“ vysvětluje Martin Vlček.
V České republice se firmy financují nejčastěji bankovními úvěry; při pohledu na Pražskou burzu vidíte, které společnosti sázejí na akcie. Oproti třeba Spojeným státům americkým je jich málo. Dluhopisy jsou přece jen oblíbenější. V minulém roce se k financování touto formou uchýlila například Česká zbrojovka, Pražská plynárenská, holding Czechoslovak Group a řada dalších firem.
Kromě toho shání formou dluhopisů prostředky řada dalších, menších firem. Typickým představitelem jsou developerské společnosti, dluhopisy ale vydávají i výrobní podniky nebo firmy podnikající v sektoru služeb. BHS má s emisemi korporátních dluhopisů bohaté zkušenosti.
„Jde třeba o výrobce průmyslových nástrojů nebo o dřevozpracující podnik na Slovensku. Touto formou jsme pomohli financovat i některé developerské projekty. Firmy mohou získat prostředky na svůj rozvoj i tímto způsobem, nezávisle na bankovním financování, ještě předtím, než se stanou veřejně obchodovatelnými a vydají akcie,“ říká Martin Vlček.
Zajímavý výnos při přijatelném riziku
Korporátní dluhopisy jsou lákavé především díky zajímavého výnosu. A možnosti diverzifikace portfolia. Pohyby cen u dluhopisů mají jiné vlastnosti než u akcií. Dluhopisy většinou mají nižší volatilitu než akcie, i výnos bývá nižší. Ale paradoxně – pokud jsou akcie drahé a najdete rozumně rizikový dluhopis, který má přiměřený výnos, může vám přinést víc než akcie.
„Záleží také na tom, kde se dluhopisy nacházejí v rámci rozvahy. Když se firmě nedaří a je potřeba ji zlikvidovat, akcionáři často nedostanou vůbec nic. Oproti tomu majitelé dluhopisů jsou jedni z prvních, kteří dostanou výplatu. Nemusí být v plné výši, ale pokud nějaký majetek zbude, dostanou aspoň něco,“ upozorňuje Martin Vlček na výrazné plus dluhopisů.
Pro firmy je výhodné, že prostředky po emisi dluhopisů – samozřejmě pokud si je investoři koupí – dostanou rychle. Společnosti, které je vydaly, pak řeší jen výplatu úroků; může to být formou čtvrtletního, nebo pololetního kuponu. Ve většině případů se totiž splácejí jen úroky a jistina až nakonec, ale samozřejmě záleží na tom, jak jsou dluhopisy strukturované. Další možností je splatit vše až nakonec, takže má firma prostředky k dispozici po celou dobu.
„Pro investory je výhodnou strategií diverzifikovat, aby neměli všechno v akciích, ale něco třeba v dluhopisech. U korporátních dluhopisů je navíc výnos předvídatelný. A ještě jeden rozdíl: u akcií bývá dividenda nízká, spíš se počítá se zhodnocením akciové složky. U dluhopisu mají investoři jistotu v tom, že cena dluhopisu nekolísá a při splatnosti je jim vrácena jistina. I z toho důvodu jde o dobrou složku portfolia. Podle toho, jaké dluhopisy si investoři vyberou, je více, anebo méně riziková,“ vysvětluje Martin Vlček.
Jak se orientovat? Investorům v tom napomáhá rating, který zpravidla připraví nezávislá instituce, například banka. Na jeho základě si mohou udělat analýzu sami a vybrat si, které dluhopisy koupí. „V BHS jsme v této oblasti aktivní. Získáváme jak klienty, kteří chtějí dluhopisy emitovat, tak investory. Těm díky tomu máme co nabídnout, aby u nás mohli portfolio vhodně diverzifikovat. Kromě toho jsou dluhopisy zároveň složkou různých fondů, o které se starají portfolio manažeři,“ uzavírá Martin Vlček.