Koruna zůstává oslabená, ale trh je klidnější
Minulý týden již koruna dále neoslabovala a po většinu týdne se pohybovala v rozmezí 25,30-25,35 EUR/CZK. Ačkoli geopolitická situace zůstává napjatá a konflikt na Blízkém východě se zdá být ještě daleko před koncem, absence výraznějších událostí na válečném poli pomohla uklidnit i situaci na devizových trzích.
Průměrný skutečný rozsah (ATR) ve vztahu k páru EUR/CZK mírně klesá, což odpovídá pozorovanému slábnutí trendu, který ztrácí na dynamice. Menší výkyvy směnného kurzu však reflektují i nerozhodnost investorů, kteří stále zaceňují značnou nejistotu světového vývoje nejen v bezprostřední budoucnosti.
Z ekonomických dat byla koruna v minulém týdnu ovlivněna zejména odhadem zářijové inflace, která podle ČSÚ v meziročním vyjádření zrychlila z 2,2 % až na 2,6 %, což překvapilo většinu analytiků. Oproti předchozímu měsíci přitom ceny dokonce o 0,4 % poklesly (trh očekával ještě výraznější zlevnění), za zrychlením meziročního tempa tak stojí především loňská srovnávací základna, která by měla hrát v neprospěch meziroční inflace až do konce roku. Koruna po zveřejnění krátce posílila, když trh přehodnocoval pravděpodobnost pomalejšího poklesu úrokových sazeb do konce roku, po několika hodinách se však kurz vrátil zpět ke slabším hodnotám dosaženým již v předchozích dnech. K mírnému posílení koruny ke spodní hranici týdenního pásma (25,30 EUR/CZK) došlo až v pátek, kdy byla potvrzena nízká inflace v Německu (1,8 % r/r), což podporuje pokračování cyklu uvolňování měnové politiky ECB.
Tento týden bude hlavní událostí zasedání Evropské centrální banky. Přesto, že efektivita měnové politiky se z pravidla prokazuje až na horizontu okolo 1,5 roku, vzhledem k absenci signalizace budoucí politiky (forward guidance) a proklamované snaze řídit se nově příchozími daty, nyní naše i tržní odhady očekávají, že ECB ve čtvrtek doručí další snížení úrokových sazeb o 25bb. Ve prospěch tohoto kroku nahrává nízká inflace v eurozóně (1,8 % r/r), která nyní představuje dokonce riziko pro další cenový růst směrem níže, přičemž je pravděpodobné, že ECB nebude chtít riskovat návrat k předpandemickému „normálu“, kdy se dlouhodobě nedařilo dosahovat na cílová 2 %.
Podle prognózy ECB by sice inflace měla zůstat vyšší než 2 % ještě i po většinu příštího roku (dosažení inflačního cíle predikuje až ve 4. kvartále 2025), riziko podstřelování cíle však bylo přítomno již před zveřejněním zářijových čísel, když na něj poukázal zápis z předchozího zasedání ECB. Zároveň ve stejném rizikovém směru působí i horší ukazatele sentimentu, což pro centrální bankéře ve Frankfurtu vytváří dostatek prostoru, aby v cyklu uvolňování měnové politiky pokračovali bez zastávky. Vzhledem k široce očekávanému charakteru tohoto kroku očekáváme omezený dopad na korunu, která bude během týdne kromě bližších náznaků ohledně měnové politiky reagovat i na další vývoj konfliktu na Blízkém východě.
