Německá ekonomika se nezvedne ani letos
Konec tohoto zkráceného týdne se z pohledu ekonomických dat ponese v klidnějším módu. Dnes budou publikovány pouze finální výsledky dubnového průzkumu University of Michigan. Předběžné odhady naznačují, že bude pokračovat trend, který pozorujeme od začátku tohoto roku.
Index vyjadřující spotřebitelskou důvěru poklesl z lednových 71,1 bodů na aktuálních 50,8 bodů (odhad trhu předpokládá mírnou revizi na 50,5 bodů). Naopak inflační očekávání skokově povyrostla, když na horizontu jednoho roku činila v lednu 3,3 % a nyní se pohybují až na 6,7 % (trh opět čeká mírnou revizi na 6,8 %). V případě dlouhodobých inflačních očekávání (5-10 let) sice jejich nárůst není tak markantní, když se zvýšila z lednových 3,2 % na 4,4 %. Nicméně jsou velmi vzdálena od 2% inflačního cíle a lze je tak hodnotit jako výrazně neukotvená. Zároveň by se teprve měla začít propisovat do spotřebitelské inflace americká cla na dovoz veškerého zboží do USA. Takováto konstelace podle nás nedovolí Fedu v brzké době obnovit cyklus uvolňování měnové politiky a riskovat vzedmutí další inflační vlny.
Pohled zpět:
Včera jsme se dozvěděli jediný údaj z české ekonomiky v rámci tohoto týdne. Tím byl konjunkturální průzkum, ze kterého vyplývá, že se důvěra spotřebitelů snížila. Zvýšil se totiž podíl domácností, které očekávají zhoršení své finanční situace v příštích 12 měsících. Rovněž stoupl podíl domácností, které se obávají zhoršení kondice české ekonomiky, přičemž jejich podíl je nejvyšší od prosince 2023. Podnikatelská důvěra také poklesla a to více, než byl mediánový odhad trhu (99,1 bodů), když se index snížil z 99,6 bodů na 96,5 bodů. Propad nálady byl nejvýraznější v průmyslu, který se potýká stále s nízkou poptávkou. Zároveň se zhoršují vyhlídky podnikatelů do budoucna, když poprvé od loňského prosince očekávají snížení tempa růstu své výrobní činnosti.
O hodinu později byly zveřejněny výsledky průzkumu instituce Ifo týkající se německé ekonomiky a ty relativně pozitivně překvapily. Hodnocení současné situace se mezi firmami působících v Německu zlepšilo, když index vzrostl z 85,7 na 86,4 bodů (tržní odhad 85,4 bodů). U budoucích očekávání došlo k mírnému poklesu, když se index snížil z 87,7 na 87,4 bodů, ale mediánový odhad analytiků předpokládal výraznější pokles (na 85,0 bodů). Na druhé straně budoucí očekávání jsou z historického kontextu (průměr 95,5 bodů) stále výrazně podprůměrná. Obavy vyvolává především celní válka zahájená Donaldem Trumpem. Firmy se snaží připravit na velmi turbulentní období, ale svírá je obrovská nejistota. Predikce růstu německé ekonomiky pro tento rok se dále snižují, nejnověji ministerstvo hospodářství očekává v letošním roce její stagnaci. Pokud by se ale nepodařilo Evropské unii vyjednat obchodní dohodu s USA, Německo by mohlo zažít třetí rok v řadě mělkou recesi.
Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech amerických meziměsíčně vzrostly o 9,2 %, březnový výsledek tak výrazně překonal tržní odhad (2,0 %). Takto výrazný nárůst je primárně dán objednávkami ze sektoru dopravy. Bez jeho zapojení objednávky stagnovaly, naopak mírně zaostaly za mediánovým odhadem (+0,3 %) a jejich tempo oproti únoru zpomalilo (+0,7 %). Počet prodaných existujících domů v březnu těsně překonal hranici 4 milionů a ve srovnání s únorem se jich prodalo o necelých 6 % méně. Publikovány byly také každotýdenní údaje z pracovního trhu, kdy přibylo 222 tis. nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což je téměř v souladu se čtyřtýdenním klouzavým průměrem (220 tis.). Počet pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti se snížil z 1878 tis. na 1841 tis., přičemž trh předpokládal mírnější pokles (1869 tis.).
Akciové trhy se včera povětšinou zelenaly, americký index S&P 500 vzrostl o 2 %, německý DAX pak o necelých 0,5 %. Pražská burza skončila také se ziskem, ač nepatrným (+0,1 %). Koruna během včerejšího dne posílila a zamířila na dohled úrovni 24,90 EUR/CZK.
