O hledání bezpečných přístavů
Jak je možné, že od června rostou ceny amerických dluhopisů a zároveň ceny zlata, když se dosud až na výjimky pohybovaly vždy proti sobě?...
Jak je možné, že od června rostou ceny amerických dluhopisů a zároveň ceny zlata, když se dosud až na výjimky pohybovaly vždy proti sobě? Za touto anomálií může být snaha investorů najít bezpečný přístav pro své prostředky. Mění se na trzích zavedené pořádky?
Na nečekaný vývoj u zlata a amerických státních dluhopisů upozornil známý americký investor a autor Dennis Gartman, který se právě na anomálie na trzích zaměřuje.
Podle analytika BHS Martina Vlčka je za tím snaha investorů najít bezpečný přístav pro svá aktiva. „Investorům ve většině nejde o to spekulovat na super růst ekonomik, různé biotechnologie a podobně. Spíš jim jde o to hodnotu svých peněz uchovat a nečekají výrazné výnosy nad hodnotu inflace.
To neznamená, že by vůbec neměli chuť investovat třeba do růstových akcií. Jde o to, že do rizikovějších investic obecně vkládají jen menší část svého portfolia. A v současné době, kdy peněžní a dluhopisový trh neposkytuje žádné nebo dokonce záporné zhodnocení, je hledání bezpečného přístavu (save heaven) stále složitější.
Proč roste zlato
Touto optikou už zmiňovaná anomálie tolik nepřekvapí: ke zlatu se investoři uchylují vždy, kdy ostatní investiční nástroje neposkytují dostatečné zhodnocení, nebo když nemají očekávanou výnosnost. A americké státní dluhopisy? Jsou jedny z mála těch bonitních, které poskytují alespoň nějaké zhodnocení, na rozdíl od evropských či japonských.
„Investoři se chtějí zajistit proti riziku, protože ve světě roste nejistota. Je těžké předvídat, kde bude ekonomika za deset let. Třeba díky tomu, že se zrychlil cyklus inovací. Paradoxně k tomu přispívají levné peníze. I rizikový projekt, který by šanci nedostal, se dnes relativně snadno profinancuje,“ upozorňuje Martin Vlček.
Proč zlato roste? Odpověď může být i v tom, že některé hedgeové fondy používají strategii long-short. „Snaží se neutralizovat jiné vlivy. Třeba síly dolaru nebo nějaké komodity. Stává se, že investoři otevírají long pozice na zlatě a zároveň proti tomu shortují komodity – jako je třeba ropa –, které jsou slabé a na trhu je převis nabídky. Tímto způsobem se neutralizuje vliv síly amerického dolaru. Tím se ještě více rozevírají nůžky: zlato roste a ropa klesá,“ vysvětluje Martin Vlček.
A za růstem ceny zlata může být ještě jeden vliv: Centrální banky se snaží oslabit své měny. Tím pádem roste tlak na posílení dolaru. Americká centrální banka FED ale také nechce, aby dolar posílil. A tak posilují aktiva naceněná v dolaru, jako třeba zlato, jehož cena v sobě má zahrnutou velkou část spekulativní poptávky. Teď je vysoká, to ovšem neznamená, že nemůže být ještě vyšší.
„Komu vadí, když se cena zlata zdvojnásobí? Kdežto kdyby se zdvojnásobily ceny ropy, položilo by to světovou ekonomiku tak, jak se to stalo v roce 2008. Růst ropy byl jedním z důvodů, proč se zpomalil ekonomický růst, a došlo ke krizi,“ říká Martin Vlček.
Jak podpořit inflaci
Za současnou situací lze hledat ještě jeden vliv – kvantitativní uvolňování. Mělo vést k růstu inflace. Situace je ale taková, že v ekonomice je sice dostatek peněz, ale nepoužívají se k tomu, aby podpořily růst inflace. Firmy, co si půjčí, použijí prostředky třeba na odkup vlastních akcií. Neinvestují do své produkce. Přitom právě to by podpořilo inflaci. Situaci tedy lze glosovat následovně: Inflace se povedla, ale jen v investičních aktivech, včetně nemovitostí.
Přesto přese všechno lze i v České republice pomalu registrovat změnu: ekonomický růst a nedostatek kvalifikované pracovní síly tlačí na růst mezd. Tím se přece jen do ekonomiky dostávají další prostředky, které podporují spotřebu a tím pádem tlačí i na růst cen. Nicméně velice pozvolna.
Co mají tedy v současné situaci investoři dělat? „Důležitá je diverzifikace. Problém je v tom, že je mezi různými investičními nástroji velká korelace, takže neposkytují diverzifikaci. Proto třeba právě roste zlato i americké dluhopisy jelikož po defenzivních aktivech je velká poptávka. Bývalo to tak, že se něco dá do zlata, něco do dluhopisů a ty pohyby se částečně vykompenzují. Dneska k tomu díky vysoké korelaci nedochází,“ uznává Martin Vlček.
Přesto považuje za rozumné kromě akcií investovat do zlata, dluhopisů a do nemovitostí. Šanci mají investoři také v korporátních dluhopisech, kterých není na trhu mnoho, ale skýtají zajímavou příležitost. Alternativu nabízí BHS v podobě Fondů kvalifikovaných investorů, zejména fondu Private Equity. A další příležitost? Dividendové akcie. Zde Martin Vlček upozorňuje třeba na opomíjenou Pražskou burzu, která nabízí zajímavé tituly, ať už jde o bankovní domy, nebo třeba defenzivní Pegas či Philipp Morris.
Jedno je jisté: na anomálie na trzích si investoři musejí zvyknout.
