Roztočí záporné sazby ekonomiku?
Také vám přijde divné platit někomu za to, že si u něj uložíte peníze? Fenomén záporných úrokových sazeb obrací tradiční bankovnictví na ruby. Přinejmenším peněžní trh se dostává do zcela nových a neznámých podmínek
Také vám přijde divné platit někomu za to, že si u něj uložíte peníze? Fenomén záporných úrokových sazeb obrací tradiční bankovnictví na ruby. Přinejmenším peněžní trh se dostává do zcela nových a neznámých podmínek. Jak se záporné sazby do ekonomiky a do světa investic promítají?
Vždy bylo zvykem, že za uložení peněz platila banka střadatelům a investorům úroky za to, že s jejich prostředky nakládaly. Podobně to fungovalo ve vztahu mezi centrálními a komerčními bankami. Až do hospodářské krize v letech 2007 a 2008. V té době centrální banky začaly pumpovat do ekonomik peníze a úroky šly dolů – někde nakonec až pod nulu.
Co si pod zápornými sazbami představit? Když mají komerční banky přebytky hotovosti, které si musí uložit u centrální banky, ukládají je u nich se záporným výnosem. Platí de fakto za to, že u ní mají uložené prostředky. Tím centrální banky tlačí na ty komerční, aby si u ní peníze neukládaly a aby je raději pustily do ekonomiky. Například formou úvěrů jak podnikům, tak domácnostem.
Cílem je nastartovat ekonomiku a zažehnout vyšší spotřebou inflaci, která se v současné době blíží nule a centrální banky se obávají deflace. Třeba japonská ekonomika se z ní nedokázala vymanit dlouho a jedním z nástrojů proti ní nyní jsou – záporné úrokové sazby.
Česká národní banka zatím k tomuto kroku nepřistoupila, ale třeba Evropská centrální banka ano, aktuálně má úrokovou sazbu -0,4 %. Naše komerční banky tedy problém záporných úrokových sazeb řešit nemusí, těžko soudit, jestli zatím. Jejich klienti ale už tak jako tak s nějakým zajímavým zhodnocením svých vkladů počítat nemohou.
Podle Kamila Bednáře z BHS se ale drobní klienti záporných úroků obávat nemusejí, ani kdyby byly zavedené. „Primárně by šlo o problém komerčních bank, který by, alespoň podle toho, jak to zatím funguje v zahraničí, hodně braly na sebe. Negativní úroky by se zřejmě do vkladů drobných klientů nepromítly. Paradoxně ale těch bonitnějších větších už se to může dotýkat. Velké investory nebo fondy, které by třeba vyprodaly akcie a chtěly by mít hotovost, by banka mohla zápornou sazbou svým způsobem potrestat,“ říká.
Investice v čase negativních úroků
Skutečnost, že při uložení peněz v bance již v současné době nelze získat žádné zhodnocení, logicky vede ke změně chování investorů. Smyslem investic je dosažení zhodnocení investovaných prostředků a toho v čase záporných sazeb na peněžním trhu nedosáhnete. Dnes je skoro lepší dlužit než vlastnit. Vždyť i státům, včetně České republiky se vyplatí další zadlužení – na dluhové službě totiž výrazně ušetří.
Konzervativní investoři proto v čase záporných úroků podstupují větší riziko. Kdo chce prostředky rozmnožit, musí se uchýlit například na akciový trh. Masivně se také třeba investuje do komerčních nemovitostí a podobně. Proto, že centrální banky svou politikou všechny nutí, aby se peníze v ekonomice točily, je skutečně současné prostředí vhodné pro dlužníky. Nejlépe to dokazují třeba současné úrokové sazby u hypoték.
„Prostředí nulových nebo záporných sazeb investory nutí k tomu, že chtějí-li dosáhnout výnosu, musí být jejich averze vůči riziku nižší. Třeba pro akciový trh je to výhodné. Na amerických akciových indexech atakujeme historická maxima i přesto, že u největších amerických korporací zisky meziročně klesají. Nároky investorů se v současné situaci snižují,“ tvrdí Kamil Bednář.
S dluhy ale přeci jen opatrně
Aktuální podmínky by dokonce mohly svádět k tomu si za nulový úrok půjčit a následně tyto prostředky investovat. Před tím ale finanční experti varují. Při rizikových investicích vždy hrozí ztráta a pak by takovýto investor nemusel mít na splacení svého závazku, i přes nulový úrok. Zároveň je na místě opatrnost před větším zadlužením obecně. Třeba hypotéky jsou dlouhodobé závazky a vyplatí se myslet i na to, že současné příhodné úroky nemusejí vydržet nastálo.
A ony zřejmě dlouhodobě nezůstanou. V momentě, kdy se povede ekonomiku nastartovat, poklesne nezaměstnanost, lidé začnou mít vyšší příjmy, začnou více utrácet. Pak se ekonomika rozeběhne, nastartuje se inflace a centrální banky budou moci po dosažení svých inflačních cílů, které se pohybují kolem 2 %, měnovou politiku zase přitahovat. Kdy to bude? „Žijeme v mimořádné době a bude zajímavé sledovat, jak to dopadne. Na posledním zasedání Evropská centrální banka deklarovala, že se sazbou -0,4 % jsou spokojeni a více do záporu jít nechtějí,“ přidává Kamil Bednář z BHS.
Úrokové sazby tak začala zvyšovat prakticky jen americká centrální banka FED. Byť tempo se oproti očekáváním přece jen zvolnilo. Trhy očekávaly, že po prvním zvýšení úroků přijdou ještě letos další tři čtyři podobné kroky. Ale vzhledem k situaci v EU a v Japonsku se nálada i rétorika ze strany americké centrální banky změnila a nyní je opatrnější. Úspěchem bude, pokud se dočkáme ještě jednoho zvýšení sazeb do nového roku. Přesto jsou v USA oproti Evropské unii dále, respektive výše.
