Růst nezaměstnanosti se v srpnu v Česku zastavil

To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé se totiž rozhodli letos ve vyšší míře obejít bez brigádníků a pracovní náplň pokrýt přes léto kmenovými zaměstnanci, například díky důsledněji rozvrženého plánu letních dovolených těchto zaměstnanců.

Do konce letošního roku se míra nezaměstnanosti vyšplhá až na rovná 4 procenta. Července a srpen jsou totiž tradičně měsíci, kdy vrcholí – byť letos tedy v omezené míře – sezónní zaměstnávání z důvodu právě letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru. Zároveň se na trhu práce ještě v takové míře jako v dalších měsících neobjevují čerství absolventi, takže nabídka práce zůstává omezena. Absolventi pak na trh práce míří ve vyšší míře v dalších měsících a zejména v září, kdy lze očekávat nárůst míry nezaměstnanosti. V říjnu a listopadu by pak míra nezaměstnanosti mohla opět klesnout, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste na zmíněnou úroveň 4 procent.

Český trh práce je tak stále ve stavu, který lze označit za chladnoucí přehřátí, tedy ze „rozehřátí“, neboť už jeho přehřátí není tak intenzivní jako zejména před rokem 2020. Navzdory napjatým podmínkám na trhu práce nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. Naopak mzdový vývoj v letošním druhém čtvrtletí rozhodně neoslnil. Reálné mzdy však i tak sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,5 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu. Napjatá situace na trhu práce ovšem přispívá k tomu, že Česká národní banka letos zpomalila tempo svého snižování základní úrokové sazby a dále jej zpomalí v nadcházejících měsících.