Trhy podceňují šance na recesi

Obavy z recese dosáhly svého vrcholu na přelomu roku 2022 a 2023. Tehdy byla recese v USA základním scénářem většiny bank a analytických domů a měla začít již v minulém roce. V průběhu roku 2023 však tyto obavy začaly výrazně klesat, protože ekonomické údaje poukazovaly na expandující ekonomiku Spojených států a finanční trhy vytvořily velmi optimistický obrázek – akciové trhy si sáhly na historická maxima a dluhopisy zdražovaly. V BH Securities věříme, že k tomu výrazným způsobem přispěly fiskální stimuly USA, které do ekonomiky zabudovaly více než 1,6 bilionů USD deficitních prostředků v daném roce. To je něco, co většina analytiků, kteří počítali s recesi v roce 2023 nepředvídalo. Je velmi obtížné předvídat politická rozhodnutí a sledovat jejich dopady v reálném čase.

V současné době jsou očekávání výrazně optimističtější, trhy převážně věří, že ekonomika USA zůstane v růstu, inflace se zmírní na požadovanou úroveň a úrokové sazby Fedu začnou padat již v letošním roce. Je obtížné nebýt optimistický, když ekonomické údaje jsou pozitivní a ukazují na rostoucí HDP, trh práce je velmi zdravý, mzdy rostou ještě pořád solidním tempem a investiční portfolio je ve výrazných ziscích. Bylo by však moudré zvážit na čem je tento optimismus postavený.

Silná ekonomika USA

Vládní statistické údaje ukazují na poměrně zdravý a růstový vývoj v tamní ekonomice. HDP Spojených států tak meziročně ve 3. kvartále 2023 rostlo tempem 4,9 % a ve 4. kvartále 2023 tempem 3,4 %. V 1. kvartále ovšem růst HDP podle předběžných údajů činil pouze 1,6 %. Nezaměstnanost stagnuje na úrovni 3,8 % a výrazněji neroste. Mzdy rostou tempem 5,7 %, žádosti o příspěvky v nezaměstnanosti jsou nízké (a až podezřele stabilní) na úrovni 212 000 žádostí v posledních měsících a průzkumy PMI se obracejí výše. To vše vytváří obraz zdravé a silné ekonomiky.

Tato mince má ale i odvrácenou stranu. Nutno poznamenat, že následující úvahy jsou spekulativní a nelze je exaktně prokázat. Někteří tržní experti zpochybňují přesnost státních statistik, protože účast v těchto průzkumech je historicky výrazně nižší. Obyčejně v těžkých obdobích se podílí na ekonomických průzkumech mnohem menší část dotazovaného vzorku. Například Jeffrey Gundlach zakladatel investiční společnosti DoubleLine Capital na počátku roku mluvil o kuriózním kontrastu v nezaměstnanosti, kdy podle jeho informací nezaměstnanost rostla ve velké většině amerických států, zatímco oficiální statistiky ukazovaly, že je údaj stabilní a bez větších pohybů. Také se zdá, že i přes silná data se pocitově americká společnost má hůře, protože inflace výrazně přiškrtila příjmy domácností. Další nesrovnalostí je mimořádná (až podezřelá) stabilita žádostí o podporu v nezaměstnanosti, která v posledních 7 měsících ukazuje velmi stabilní údaj kolem 212 000. Výsledky největších amerických bank v posledních dnech ukázaly, že počet lidí neschopných splácet své dluhy výrazně roste, a to ruku v ruce s delikvencemi na kreditních kartách, či spotřebitelských úvěrech. Pointou této úvahy je připustit, že současná americká administrativa může být zainteresovaná v manipulaci některých statistik a americká ekonomika může být křehčí, než se ve skutečnosti zdá.

Optimismus na finančních trzích

Americké finanční trhy předvedly za poslední rok a půl extrémně zářný výkon – hlavní akciový index S&P 500 vyrostl o 40 % a technologický Nasdaq Composite dokonce o 52 %. Podle nejnovějších odhadů zhruba 60 % dospělé americké populace investuje do akcií, tudíž takový růst je určitě stimulační pro ekonomiku. Finanční trhy mohou sloužit jako mechanismus transferu peněz od vlády spotřebitelům, místo přímého transferu jako během pandemie v podobě šeků. Například pokud se vláda rozhodne investovat stovky miliard do infrastruktury, nebo je využije k navýšení platů zaměstnanců ve státní sféře, část těchto prostředků pak přitečou přímo na trh a přispějí k růstu cen aktiv.

Konkrétněji představme si, že vláda USA se rozhodne utratit 824 mld. USD aby rekordním způsobem navýšila platy vojenského a armádního personálu (výňatek ze skutečného finančního balíčku, jež byl nedávno v USA prosazen). Tím pádem dojde ke zvýšení mzdy těchto státních zaměstnanců, což povede k vyššímu disponibilnímu příjmu. Jisté procento tohoto příjmu se pak významná část státních zaměstnanců rozhodne využít k investicím na kapitálových trzích. Jelikož je většina investorů nesofistikovaných, často tyto peníze přitečou do spekulativních investic jako jsou kryptoměny, primární veřejné úpisy, spekulativní akcie apod. V minulosti jsem zmiňoval, že cena Bitcoinu je dobrým měřítkem toho, kolik nadbytečné likvidity proudí v ekonomice a nyní myslím je jasné proč tomu tak je. Na co narážím je, že v minulém roce proběhl velkolepým způsobem transfer prostředků spotřebitelům a je to vcelku snadno prokazatelné, stačí se podívat na vládní výdaje USA. To je také pravděpodobně ten skutečný důvod, proč akciové trhy předvedly takto zářný výkon.

Nevhodná alokace kapitálu

Recese na počátku roku 2022 byla předběžně ukončená a skutečný očišťovací proces ekonomického motoru trval příliš krátce. Obyčejně během recese nezaměstnanost parabolicky roste a pak pomalu klesá napříč léty a občas i celou dekádu. Ovšem v pandemické recesi se nezaměstnanost vrátila zpět k předpandemickým úrovním příliš rychle, během pouhých 2 let. Ekonomika tak neprošla celým nutným očišťovacím procesem, protože to vládní autority nepřipustily. To a centrální rozhodování o tom kam a v jakém množství potečou fiskální stimuly vede k neefektivní alokaci kapitálu. Vnímáme tedy, že americké ekonomice byl odepřen přirozený a postupný proces optimalizace pracovní síly a kapitálu.

Fundamenty

Na čem je tedy růst USA a optimismus podnikatelů a investorů nyní postavený? Na bezprecedentním finančním transferu vlády spotřebitelům a podnikatelům. Ten úspěšně roztočil podnikatelskou a spotřebitelskou aktivitu. Na jak dlouho a bude to pokračovat? Spojené státy snižují celkovou životnost finančního systému, který jím nyní zajišťuje bezprecedentní prosperitu tím, že se silně zadlužují. Mohou v tom tedy pokračovat? Ano. Měli by? Rozhodně ne. Nejpravděpodobnější varianta tak bude někde mezi – fiskální stimuly se omezí, ale budou trvale vyšší než před pandemií. Pokud inflace v důsledku veškerého stimulu nespadne k 2% hranici, Fed nebude moci snížit úrokovou sazbu. V absenci dostatečně velkého vládního stimulu, současná výše úrokových sazeb v kombinaci s kvantitativním utahováním je dost na to, aby to vedlo ke skutečné recesi. Ačkoli se nezdá být vysoce pravděpodobné, že by měla nastat v blízké budoucnosti, pravděpodobnost je ovšem z výše uvedených důvodů mnohem vyšší, než se může zdát. Ekonomika a trhy jsou křehké a nejsou plně podpořené fundamentem.