V neděli se čas posunul o hodinu zpět, původní úspory už ale jeho střídání nepřináší, spíš naopak
Přechod z letního na zimní čas, který každý z nás zaznamenal v neděli 27. října, každoročně ovlivňuje miliony lidí po celé Evropě. Změna času, která nám přidá hodinu spánku, není ale všemi vítaná. Pro mnoho lidí znamená narušení biorytmu, spánkové problémy či psychické potíže.
Otázka jednotného času zůstává na úrovni Evropské unie stále nedořešená, a to i přes opakované pokusy o zrušení časových posunů.
V neděli 27. října 2024 se Česká republika, stejně jako většina evropských zemí, vrátila na takzvaný zimní čas. V praxi to znamená posunout ručičky hodin o hodinu zpět – ze 3:00 na 2:00, což prodloužilo noc o jednu hodinu. Tento posun přinese více světla do ranních hodin, ale o poznání méně slunečních paprsků do večerních hodin. Zpět na letní čas se vrátíme 30. března 2025.
Ačkoliv se může zdát, že tato změna přináší výhodu delšího spánku, mnoho lidí vnímá střídání času negativně. Podle psychologů se potýkáme s poruchami spánku, depresemi, bolestmi hlavy či celkovou malátností. Hlavním problémem je narušení přirozeného biorytmu těla, které se přizpůsobuje novým podmínkám. Někdy to trvá i několik týdnů, než si tělo na nový rytmus zvykne.
Evropská unie stále bez rozhodnutí
Změna času, která byla zavedena kvůli úsporám energie, je již dlouho diskutovaným tématem. Evropská unie měla v plánu střídání času zrušit již v roce 2021, kdy se mělo rozhodnout, zda zůstane platný zimní nebo letní čas. Tento plán ale zkomplikovala pandemie koronaviru a také neschopnost členských států se dohodnout. Většina zemí má totiž odlišné preference, zda chtějí zachovat letní nebo zimní čas, což situaci ještě více zkomplikovalo. Průzkum provedený v České republice v roce 2023 agenturou STEN/MARK ukázal, že názor na střídání času je mezi lidmi rozdělený. Zatímco 40 % dotázaných by preferovalo trvalý letní čas, 31 % by si přálo zimní čas. Zbytek populace nemá vyhraněný názor nebo je ochoten se přizpůsobit jakékoliv variantě.
Historie letního času a úspory energie
Zavádění letního času má dlouhou historii. První zmínky o něm pocházejí z 18. století, kdy Benjamin Franklin ironicky navrhl, aby lidé vstávali dříve a lépe tak využívali denní světlo. První skutečné zavedení letního času přišlo v roce 1916 v Německu a Rakousko Uhersku, a to kvůli úsporám energie během první světové války. Česko tento režim zavedlo trvale v roce 1979, a střídání času se od té doby stalo každoroční záležitostí.
Původní myšlenkou bylo šetřit energii, zejména na osvětlení. V dnešní době se však tato úspora ukázala jako minimální. Moderní technologie, včetně úsporných LED žárovek, již nevyžadují tolik energie, a tak odborníci poukazují na to, že původní důvody pro změnu času jsou zastaralé.
Dopady na zdraví
Psychologové a lékaři varují, že pro mnoho lidí je přechod na nový čas problematický. Nejčastějším příznakem je narušení spánkového režimu, což může vést k nespavosti, depresím nebo celkové malátnosti. Doporučuje se proto, aby lidé dodržovali několik jednoduchých pravidel, jak se přizpůsobit. Patří mezi ně postupné posouvání času, kdy chodíte spát a vstáváte o něco dříve, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu nebo dostatek odpočinku.
I když se diskuse o zrušení střídání času nadále vlečou, změna času zůstává pravidelnou součástí našich životů, se kterou se musíme vypořádat minimálně do doby, než se Evropská unie shodne na jednotném řešení.
