Trhy překvapila nižší inflace, ne však rozhodnutí ECB

Spíše se tak dnes zaměříme na americký nemovitostní trh, kde budou zveřejněny statistiky ohledně vydaných stavebních povolení a zahájené výstavby během září. V letošním roce jsou stále patrné známky probíhajícího ochlazení, když měnové podmínky zůstaly restriktivní po delší dobu, než bylo původně očekáváno. Zatím nedochází k výraznému rozkvětu stavební aktivity, domácnosti ještě zpracovávají dobíhající efekt vyšších cen z minulého období a investicím do nemovitostí se příliš nedaří. Trh očekává, že počet stavebních povolení proto ani v září ještě oslnivý nebude a oproti srpnu (1,47 mil.) spíše mírně poklesne (odhad 1,46 mil.). Podobná očekávání jsou zřejmá i v případě statistiky nově zahájené výstavby domů, která letos dokonce zaznamenává klesající trend a mírně snížit by se mohla i v září, kdy medián odhadů počítá s výsledkem 1,350 mil. zahájených staveb (vs 1,356 mil. v srpnu).

Pohled zpět:

Včera se do hledáčku investorů dostalo měnově-politické zasedání ECB ve slovinské Lublani, která toto klíčové setkání Rady guvernérů hostila. Ještě předtím však byl zveřejněn finální odhad zářijové inflace v eurozóně, která překvapivě zpomalila na 1,7 % meziročně (vs předchozí odhad 1,8 %) a klesla tak ještě hlouběji pod cíl centrální banky. Jedná se tak o nejnižší úroveň cenového růstu od dubna 2021, když většina podkladových ukazatelů inflace tak buď přímo poklesla nebo zůstala beze změny. Výrazný vliv sehrály ceny energií, která v meziročním vyjádření prudce poklesly o -6,1 %. Ceny potravin jsou meziročně vyšší o 2,4 %, ceny zboží o 0,4 % a inflace ve službách poklesla na 3,9 %. V meziměsíčním vyjádření zůstala celková inflace oproti původnímu odhadu beze změny (-0,1 %), v případě jádrové složky však došlo k ještě výraznější korekci, když byl původní růst o 0,3 % upraven až na úroveň cenové stagnace (0,0 % m/m).

Na v zásadě příznivé inflační překvapení navázala Rada guvernérů široce očekávaným snížením referenčních úrokových sazeb ECB o 25 bb, se kterým počítala i naše prognóza. Depozitní sazba, skrze kterou se řídí nastavení měnové politiky eurozóny, tak s týdenním zpožděním poklesne z 3,50 % na 3,25 %, hlavní sazba pro refinanční operace bude nově činit 3,40 % (vs předchozích 3,65 %). Očekáváme, že úrokové sazby budou sníženy ve stejném rozsahu i na příštím (posledním letošním) zasedání v prosinci, kdy by měla depozitní sazba klesnout na 3 %. Ačkoli ekonomická aktivita v eurozóně zůstává utlumená a úrokové sazby stále plní restriktivní funkci, uvolňování měnové politiky se již začíná projevovat na úvěrovém trhu, když dále dochází ke zmírňování úvěrových standardů pro hypotéky a zároveň poprvé za dva roky roste poptávka po firemních úvěrech.

Na následné tiskové konferenci prezidentka Lagardová potvrdila, že rozhodnutí se opírá o inflační výhled, dynamiku v rámci jednotlivých inflačních složek a také míru transmise měnové politiky, přičemž že příchozí data ukazují na uspokojivý postup dezinflačního procesu. Ohledně ekonomické situace poukázala na negativní překvapení v případě široké škály indikátorů v posledních měsících, kdy se ekonomice eurozóny příliš nedaří, zpracovatelský průmysl dále klesá, investice pokulhávají a domácnosti spotřebovávají navzdory vyšším reálným příjmům méně, než bylo očekáváno, a sklon k úsporám zůstává zvýšený. Lagardová také vyslala signál směrem k vládám ohledně ideální fiskální a strukturální hospodářské politiky, která by se měla zaměřovat na zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a odolnosti ekonomiky. To by mohlo pomoci nejen zvýšit růst potenciálního produktu, ale zároveň snížit tlak na růst cen ve střednědobém výhledu. Taková politika by podle Lagardové měla být v souladu s návrhem Maria Draghiho na podporu konkurenceschopnosti Evropy. Zároveň však hovořila i o nutnosti dodržovat fiskální zodpovědnost a vyzvala vlády k rychlým krokům vedoucím k udržitelnému snižování rozpočtových deficitů.

Americká ekonomika včera vyslala smíšené signály, když maloobchodní tržby v září nad očekávání vzrostly o 0,4 % meziměsíčně (vs odhad 0,3 %), bez započtení prodejů aut bylo překvapení ještě výraznější (0,5 % vs odhad 0,1 %). Naopak průmyslová produkce opět zklamala, když oproti odhadům (-0,2 %) meziměsíčně poklesla ještě více (-0,3 %), zároveň byl zrevidován srpnový výsledek z 0,8 % jen na 0,3 % m/m.

Obchodování na akciových trzích v USA včera skončilo téměř beze změny, index S&P 500 uzavřel výsledkem -0,02 %. Německý index DAX posílil poměrně výrazně (za celý den +0,77 %), pražský PX skončil téměř beze změny (0,03 %). Koruna po zasedání ECB mírně posílila k 25,23 EUR/CZK, když euro dále oslabovalo vůči dolaru.