Trump - apokalypsa na trzích nenastala

Nikdo si tuto variantu moc nepřipouštěl, a když ano, varoval před ní. Nakonec to ovšem dopadlo jako v případě Brexitu. Po volbě Donalda Trumpa americkým prezidentem na trzích prakticky k ničemu zásadnímu v negativním smyslu nedošlo. Naopak občas probleskují i pozitivní zprávy. Co se tedy stalo, děje a stane?

Je pravda, že Donald Trump v kampani působil jako neřízená střela. Je pravda, že řada osobností varovala před jeho volbou. Světové trhy se varianty, že by se právě on dostal do Oválné pracovny Bílého domu, obávaly. Už před volbou se ale objevovaly hlasy, že pokud vyhraje, bude to sice šok, ale nebude zřejmě znamenat nic víc než Brexit. Několikadenní zhoupnutí trhů, nic víc.

A přesně to se nakonec stalo. „Z hlediska trhů to skutečně byl takový druhý Brexit. Po pár dnech po něm také nebylo ani vidu ani slechu. Některým akciím Trumpovo vítězství dokonce pomohlo. Jako třeba farmaceutickým firmám, finančním titulům nebo malým a středním americkým podnikům, které jsou orientované na domácí výrobu i spotřebitele,“ říká analytik BHS Martin Vlček.

Je zajímavé sledovat, jak moc se mýlily prognózy věštící s mírnou nadsázkou apokalypsu. Mělo dojít k propadu cen akcií, oslabení dolaru a cena zlata měla letět nahoru. Jenomže všechno je jinak: dolar posiluje, zlato kleslo pod 1200 dolarů za Trojskou unci a oslabení akcií se nekoná. Jak je to možné?

Odpověď můžeme hledat u samotného Trumpa. Jakmile se svět dozvěděl, že ve volbách jasně zvítězil nad svou sokyní Hillary Clintonovou, přestal dále hrotit střet bývalých kandidátů. Dosavadní soupeřce poděkoval za souboj a k překvapení mnohých přednesl vskutku státnický projev. Na scéně se objevil nový Donald Trump, daleko umírněnější, byť na svých názorech, které ho vynesly do prezidentského úřadu, pochopitelně do značné míry trvá.

Co dál: investice, nebo protekcionismus?

Několik týdnů se objevují dva možné scénáře vývoje. Jeden je optimistický, druhý varuje. Ten optimistický předpokládá, že Amerika začne hodně investovat, dojde ke snížení daní, zemi se začne dařit, a to v důsledku pomůže globální ekonomice.

Proti tomu stojí varování, že Trump ve snaze pomoci své zemi zavede protekcionistická opatření. „Protekcionismus by poškodil všechny. Samozřejmě, Amerika je spíše dovozcem zboží a služeb, takže krátkodobě tahle strategie nevadí. Jejich spotřebu naopak pokryje více domácích firem. Ovšem dlouhodobě by Amerika ztratila svou pozici a její vliv ve světové ekonomice by okamžitě převzala například Čína,“ uvažuje Martin Vlček.

Určitá úskalí s sebou nese i možná snaha USA více investovat, byť je to ta vítanější varianta. Právě aktivní vládní fiskální politiky vlád jsou obecně tím, co může v současné době ekonomice pomoci. V případě, že by si Amerika potřebovala hodně půjčovat, by tato skutečnost však logicky vyvíjela tlak na úrokové sazby dluhopisů. Vzrostly by a vládě by se prodražily.

A co zlato a třeba i české dluhopisy?

Další informací, která vzhledem k prognózám překvapila, byl pokles ceny zlata. Zvlášť v kontextu toho, že ostatní komodity rostly. „To jsem nečekal. Zlato vyklesalo proto, že rostla cena dolaru, což se děje vždycky. To ale nevysvětluje fakt, že rostly i jiné komodity. Ty se ovšem na rozdíl od zlata používají v průmyslu nebo ve stavebnictví a dokázaly reagovat na očekávaný růst inflace do budoucna. Naopak, když trh očekává větší inflaci, zlato ztrácí. Je to tím, že nic nevynáší a držet ho znamená jenom spekulaci na změnu jeho ceny. Je to skoro stejně, jako když držíte peníze v hotovosti,“ upozorňuje Martin Vlček.

Zajímavé ale bylo například to, že se krátce po volbě Donalda Trumpa nepodařilo udat české dluhopisy. Podle Martina Vlčka to souviselo. Když totiž nastane ve světové ekonomice neklid, stahují se investoři z takzvaných emerging markets, tedy z rozvíjejících se trhů. Své prostředky přesunuli právě do dolaru, který výrazně posílil. „A i když je na tom česká ekonomika dobře, ocitli jsme se takříkajíc v jednom balíku s ostatními těmito ekonomikami. Proto investoři najednou za větší riziko považovali vyšší úrokové sazby,“ vysvětluje Martin Vlček možnou souvislost.