Trump představil Stargate

Celkem by projekt Stargate měl do AI investovat minimálně zhruba 12 bilionů korun, což odpovídá ročním výdajům více než pěti státních rozpočtů ČR, jak jsou plánovány pro letošek.

Trumpova administrativa v režimu nouze projektu zajistí v nejvyšší možné míře urychlení příslušných stavebních realizací a maximální usnadnění přístupu k energiím, zejména levné elektřině.

Vznik Stargate dokládá, že pro Trumpovu administrativu bude rozvoj AI jednoznačnou prioritou. Hrozí tak, že Evropská unie bude v jejím rozvoji za Spojenými státy stále zřetelněji zaostávat, což není příznivé z hlediska jejích středně- a dlouhodobých celkových ekonomických vyhlídek.

Trumpova administrativa hodlá lacinou elektřinu pro rozvoj AI zajistit i prostřednictvím deregulace a navýšení těžby fosilních paliv v čele s ropou a zemním plynem, jehož cena je s cenou elektřiny propojena. Navýšení těžby je další prioritou nové administrativy. Mělo by sice zlevnit také zemní plyn v EU, neboť ta v rostoucí míře nahrazuje ruský potrubní plyn námořními dodávkami právě plynu amerického zkapalněného. Leč značný rozdíl v ceně plynu v EU a v USA, nyní zhruba pětinásobný, pochopitelně zůstane, neboť v Americe klesne jeho cena též, a možná výrazněji než v EU, která musí zohledňovat vyšší přepravní a logistické náklady.

Navíc, zatímco tedy USA se snaží klíčovým odvětvím firemní sféry energie zlevnit, Evropská unie naopak plyn či elektřinu zdražuje uplatňováním emisních povolenek, jež jsou suverénně nejdražší ve světě, jak dokládá loňská zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho ke ztrátě konkurenceschopnosti EU.

V EU energie zdražuje i to, že dochází k vypínání spolehlivě fungujících jaderných elektráren nebo že země nahrazují levnější potrubní dovoz (ruského) plynu tím dražším námořním. Rozvoji AI nesvědčí ani přebujelá byrokracie, včetně – i v ČR – až příliš dlouhých stavebních řízení. EU navíc uvaluje z mezinárodního hlediska poměrné tuhé regulace na samotnou AI.

Nicméně nástup deregulačních snah v USA Brusel zcela bez reakce neponechává, byť je zatím spíše jen opatrná. Podle všeho vezme totiž Evropská unie alespoň částečnou zpátečku ve věci zpřísňování pravidel ESG.

V rámci nových pravidel ESG, která ale nakonec tedy nejspíš v celé šíři zavedena nebudou, má být náročnému výkaznictví podrobeno na 50 000 firem v EU. Měly by úřady zpravovat o plnění požadavků sahajících od genderové diverzity po biodiverzitu.

Změna politického klimatu související s Trumpovým nástupem k moci ale mění situaci, podobně jako loňský už druhý hospodářský propad německé ekonomiky v řadě. Na zařazení zpátečky stran ESG tlačí vedle Německa i Francie.

Zmírnění pravidel ESG ale pochopitelně stačit nebude. Pokud bude chtít EU ekonomicky alespoň držet krok se světem, nejen s USA, ale třeba právě v oblasti AI i s Čínou, bude muset zásadně deregulovat a debyrokratizovat svoji ekonomiku, ale též revidovat Green Deal EU nebo i systém obchodování s emisními povolenkami.

Avšak ač Trump americkou obdobu Green Dealu zrušil v den svého nástupu do Bílého domu „jedním tahem pera“, v EU je něco takového zatím nemyslitelné. Za Green Deal se znova jako za ústřední prioritu EU včera postavila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.