Zpřesňující údaj HDP eurozóny neomráčil a ECB tedy může jednat
Poslední z velkých makroekonomických reportů před čtvrtečním (5.6.) rozhodováním Evropské centrální banky o nastavení úrokových sazeb nijak neomráčil. Čtěte více co na to říkají naši analytici.
Poslední z velkých makroekonomických reportů před čtvrtečním rozhodováním Evropské centrální banky (ECB) o nastavení úrokových sazeb, konkrétně zpřesnění vývoje HDP eurozóny a osmadvacítky evropských zemí za období Q1/14, nijak neomráčil. ECB proto může jednat v souhlase se svými indikacemi a jak jí předpovídá trh.Trh očekává snížení sazeb nebo/a alternativní opatření na podporu ekonomiky.
Jak dopadlo HDP?
Zpřesnění předběžných údajů z poloviny května nyní přineslo potvrzení hlavních čísel, tedy růst čtvrtletního HDP eurozóny o +0,2% Q/Q, resp. +0,9% Y/Y a růst čtvrtletního HDP osmadvacítky o +0,3% Q/Q, resp. +1,4% Y/Y. Současně byly provedeny lehce vzestupné revize výkonnosti v posledním čtvrtletí loňského roku, a to z +0,2% na +0,3% Q/Q pro eurozónu; osmadvacítka zůstala bez změny (+0,4% Q/Q).
Na tvorbu HDP měly pozitivní vliv spotřeba domácností a tvorba zásob.
Co udělá ECB?
Buď jak buď, ekonomický růst je slabý. Desetina procenta sem, desetina procenta tam a můžeme se ocitnout v recesi. To je sice asi dost málo pravděpodobné, ale snahou je ukázat, jak křehkým zbožím je desetina procenta, když je ekonomický výkon nepříliš vzdálen od nuly.
Nezaměstnanost klesá, ale velmi pomalu.
A je to hlavně nízká inflace, která vzbuzuje obavy.
Proto drtivá většina analytiků v ekonomických průzkumech předpovídá, že ECB tentokrát zakročí. Není to sice cizí situace, viděli jsme již vícekrát před jednáním ECB a centrální banky zůstala netečná „navzdory“, ale tentokrát jsou tu zřetelnější indikace samotné ECB, která ústy svého šéfa Maria Dragiho deklaruje větší smíření s tím, že bude třeba sáhnout k opatřením na podporu ekonomiky. Na výběr má možnost snížit úrokové sazby na „nulu“, pro depozitní sazby použít sazeb negativních a případně nakupovat dluhopisy a pumpovat peníze na trh.
Co asi udělá česká koruna?
Pokud ECB sníží hlavní úrokovou sazbu na „nulu“, pak česká koruna přijde o úrokový diferenciál a může posilovat. Na reakci ČNB to ale nevypadá. V krátkém výhledu pro Q2/14 počítala s průměrným kurzem koruny 27,30 CZK/EUR, v delším výhledu pro rok 2014 až začátek roku 2015 s kurzem blíže 27 CZK/EUR. Z těchto hranic by kurz asi nevybočil ani v reakci na kroky ECB. Jen to může znamenat, že koruna v tomto režimu zůstane ještě o něco déle.
Co bude dál z pohledu statistik HDP?
Konečný údaj bychom se měli dozvědět zhruba v první polovině července (odhadem 9.7.). Tolik totiž napovídá režim pravidelného zveřejňování čtvrtletních údajů HDP od Eurostatu, který zde pro doplnění uvádíme:
1) t+45 (dnů) – bleskový odhad HDP, jen čísla růstu
2) t+65 - první údaj HDP , HDP a jeho hlavní složky
3) t+100 – druhý (konečný) údaj HDP, „konečná“ revize dat a komponent.
