Akcie Volkswagenu se propadly níže než během aféry Dieselgate či covidu

Vedení automobilky pod tlakem mimořádně nepříznivého vývoje bije na poplach.  Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch vyzývá EU, aby Volkswgenu z nesnází pomohla. Zejména Brusel žádá, ať přehodnotí své emisní cíle. Ty jsou objektivně nejambicióznější – a z hlediska tradičních automobilek tedy nejstriktnější – na světě.

Podle Pötsche bruselští politici a úředníci stanovili autoprůmyslu cíle, aniž by ovšem byla k dispozici potřebná infrastruktura. Její nedostatečný rozvoj je prý zásadní překážkou razantnějšímu přechodu na elektromobilitu.

Automobilkám v EU přitom kvůli pomalému přechodu na elektromobilitu hrozí nejen trvalá ztráta zákazníků, kteří přejdou k čínské nebo americké konkurenci, ale navrch ještě tučné bruselské pokuty, v přepočtu až za 376 miliard korun. Tuto částku o víkendu vyčíslil šéf Renaultu Luca de Meo.

Produkce elektroaut v EU je nyní podle něj jen poloviční v porovnání s úrovní výroby, která by teprve automobilky ochránila před pokutami Evropské komise. Při tak nízké úrovni produkce se musí automobilky vzdát výroby celkem 2,5 milionu vozů se spalovacím motorem, pokud chtějí pokutám předejít, dodává de Meo.

Do problémů Volkswagenu se výrazněji vkládají již i vrcholní němečtí politici. Vicekancléř Robert Habeck v minulém týdnu slíbil, že vláda podnikne kroky na podpory elektromobility. automobilce pomůže. Bude zřejmě opět výrazněji podporovat elektromobilitu. Od dotací elektroaut upustila loni z důvodu napjatého stavu veřejných financí, čehož důsledkem byl v Německu letošní srpnový prudký propad nových registrací elektroaut meziročně o takřka 70 procent.  

Podle Reinharda Houbena, předsedy hospodářského výboru dolní komory německého parlamentu, zase Volkswagen doplácí na své až příliš překotné opuštění výroby aut se spalovacím motorem. „Tuto chybu musíme teď napravit, i kdyby nás to mělo stát hodně,“ nechal se slyšet minulý týden.

Německé a obecněji evropské automobilky v čele právě s Volkswagenem ovšem z velké části naběhly na – neprofitabilní – výrobu elektroaut, protože je k tomu nutily zmíněné tuhé emisní regulace EU a související hrozba velkých pokut z Bruselu.

Volkswagen, největší evropská automobilka, nyní zvažuje zavření až dvou výrobních závodů v domovském Německu, což by byl v její takřka devadesátileté historii zcela bezprecedentní krok.

Podle Pötsche ale Volkswagenu, ani evropskému autoprůmyslu obecně, nepomůže protekcionismus či izolace. Německý kancléř Olaf Scholz se přitom v této souvislosti postavil za včerejší nečekaný apel španělského premiéra Pedra Sancheze. Ten při své návštěvě Číny členské země Evropské unie i Evropskou komisi vyzval, ať přehodnotí záměr zavést vysoká cla na čínská elektroauta.

Ta platí od letošního července provizorně, na přelomu října a listopadu mají vstoupit v platnost trvale, na pět let.

Španělsko takto obrací ze svou důvodů.

Zaprvé, chce další investice čínských výrobců elektroaut u sebe doma. Zadruhé, bojí se čínské odvety za zmíněná cla. Peking totiž hrozí, že zavede nová, odvetná cla na vepřové. Přitom Španělsko je jeho celosvětově největším vývozcem do Číny vůbec.

Čína také hrozí, že v odvetě uvalí nová cla nejen na vepřové či brandy, ale i na auta z EU s velkoobjemovým motorem. Taková cla by v EU nejvíce poškodila právě Německo a také Slovensko, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg.

Nepřekvapuje tedy, že německý kancléř Sanchezův krok podporuje a že šéf dozorčí rady Volkswagenu varuje, že protekcionismus není řešením současné situace.

K zablokování zavedení cel EU na čínská elektroauta je třeba hlas alespoň patnácti členských zemí Unie. Je pravděpodobné, že ke Španělsku či Německu by se mohlo přidat třeba i rovněž průmyslově orientované Švédsko. Ani tak však není rozhodně jisté, že se zavedení vysokých cel na čínská elektroauta podaří zablokovat.