ČEZ investuje do roku 2030 v Ústeckém kraji 100 miliard Kč

Skupina ČEZ investuje do roku 2030 celkem 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem (CZT), který funguje desetiletí ve většině větších měst v kraji. ČEZ postaví nové zdroje tepla i elektřiny a bude se podílet na rozvoji školství i na zachování pracovních míst. Další investice budou následovat do roku 2040, řekli dnes v Prunéřově představitelé firmy.

"Lze říct, že ve všech lokalitách budeme stavět nové zdroje, protože ve všech lokalitách dnes dodáváme nějaké teplo. Takže to bude zde v Prunéřově, bude to v Trmicích. Nové zdroje, byť ne dodávky tepla, budou v Tušimicích a Ledvicích. Pro každou lokalitu se plán připravuje individuálně, tím základem bude biomasa a doplňování špičkové poptávky po teple předpokládáme z plynu," řekl dnes ČTK místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Prostředky na investice má ČEZ připravené, podle představitelů společnosti ale počítá i s podporou ze státních zdrojů nebo ze zdrojů Evropské unie. Samotná přeměna energetiky na nízkouhlíkovou je podle Cyraniho nezbytná a je nutné ji provést v krátkém čase. Podpora od státu nebo z Evropy by pak mohla zajistit, aby dodávky tepla byly i cenově dostupné pro odběratele. Stát vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy.

Jednou z investic je získání stoprocentního podílu ve společnosti ACTHERM Distribuce, která z elektrárny Prunéřov II zajišťuje dodávky tepla v Chomutově. Transakce dnes byla ukončena, oznámili představitelé ČEZ.

Konkrétně by ČEZ chtěl v příštích letech vybudovat v Ledvicích nové biomasové kotle, v Prunéřově má být nový biomasový kotel, kogenerační jednotky pro výrobu elektřiny a tepla, plynová kotelna a obnovitelné zdroje. A postavit se má i teplárenské propojení do Kadaně. V Trmicích se připravuje nový paroplynový zdroj a biomasový kotel pro zajištění dodávek tepla. Tušimice by se měly dočkat nové záložní plynové kotelny a počítá se zde s obnovitelnými zdroji. Výrazné investice mají jít i do solární energetiky. ČEZ má v Ústeckém kraji připraveno 63 projektů fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2,3 GW.

ČEZ je největším investorem v Ústeckém kraji, v regionu zaměstnává 6200 lidí. Podle Cyraniho chce ČEZ vybudovat nové teplárenské zdroje, které zajistí na další desítky let bezpečné a stabilní dodávky tepla místním občanům i firmám, a také nové ekologické zdroje na výrobu elektřiny, zejména na pozemcích elektráren a dolů. Věnuje se také inovativním projektům s vysokou přidanou hodnotou jako zpracování lithia. Tyto rozvojové projekty a moderní energetika by pak měly přinést i kvalifikovaná pracovní místa a měly by být také impulsem pro výzkum. Proto chce ČEZ zintenzivnit spolupráci se školami, již nyní má navázané partnerství se šesti středními školami a posílit chce i spolupráci s ústeckou univerzitou.

Ačkoli státní plán předpokládá ukončení těžby uhlí nejpozději v roce 2033, ČEZ plánuje ukončení využívání uhlí do roku 2030. Není ale vyloučeno, že celkový ekonomický tlak a zejména růst cen emisních povolenek i tento termín ještě posune a s uhlím se skončí dříve. Proto jsou masivní investice do změny elektrárenství a teplárenství nezbytné.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy korun. I přesto ale ČEZ loni s výjimkou rekordního roku 2022 vydělal nejvíce za posledních deset let.

Zdroj: ČTK