Facebook po novém rozhodnutí o Trumpovi čelí kritice z různých úhlů

Po oznámení nejméně dvouletého zákazu aktivity pro Donalda Trumpa čelí společnost Facebook kritice nejen bývalého prezidenta USA a jeho republikánských spojenců. Výhrady vůči jejímu postupu vyjadřuje i řada analytiků, ať už je řeč o samotném trestu a podmínkách jeho prodloužení či o reakci Facebooku na obecnější doporučení jeho Dozorčího panelu. Některým komentátorům se postup firmy zdá politicky motivovaný.

Podle komentáře zpravodajské společnosti BBC byly kritické reakce vzhledem k povaze případu nevyhnutelné, avšak nelze přehlížet, že Facebook učinil zcela zásadní rozhodnutí. "Největší sociální síť na světě zamítla přístup ke svému megafonu muži, kterého volilo 74 milionů lidí. Nejen, že ho znali nebo s ním souhlasili, hlasovali pro to, aby byl americkým prezidentem," uvedl editor mediálního zpravodajství Amol Rajan s odkazem na výsledky loňských voleb.

Facebook 7. ledna zablokoval exprezidentovy účty na svých platformách kvůli jeho podpoře výtržníků, kteří o den dříve vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentských voleb. Časově neohraničený trest ovšem v květnu zkritizovala komise zřízená Facebookem za účelem nezávislé kontroly moderátorských rozhodnutí. Provozovatel sociálních sítí pak v pátek oznámil, že Trumpovo zablokování na dobu neurčitou změnil na dvouletý zákaz činnosti, který může být na začátku roku 2023 prodloužen.

Někdejší komentátor deníku The New York Times (NYT) Charlie Warzel na svém blogu poukázal na jistou nelogičnost obsaženou v plánu Facebooku po dvou letech zhodnotit, "zda pominulo ohrožení veřejné bezpečnosti" spojené s Trumpovou činností. "Jestliže příspěvky Donalda Trumpa ohrožují veřejnou bezpečnost, jak chcete vyhodnotit rizika pro veřejnou bezpečnost v prostředí, ze kterého jste ho odstranili?" ptá se Warzel.

Postup Facebooku jej prý vede k závěru, že firma nepovažuje Trumpa za skutečnou hrozbu. "Je možné, že Facebook vůbec neplánuje Trumpa pustit zpátky a nemá koule na to to říct... Jestli to je pravda, pak z toho mám možná ještě horší pocit. Společnost se snad největším vlivem na globální veřejnou a politickou debatu nemá odvahu vyjádřit své hodnoty," napsal.

Jiné komentáře popisují postup provozovatele sociálních sítí jako další snahu odložit definitivní rozhodnutí a chránit své zájmy. "Rozhodnutí o Trumpovi vypadá jako další politická kalkulace," uvádí ve společném textu autoři názorové sekce listu The Wall Street Journal (WSJ).

Důvodem je především to, že stávající trest exprezidentovi vyprší na začátku příštího volebního cyklu, v němž by se mohl znovu ucházet o zvolení do Bílého domu. "Do té doby budou obě komory Kongresu kontrolovat demokrati. Ale povedou-li si republikáni dobře ve volbách roku 2022, mohou znovu získat moc vydávat obsílky ve snaze vyšetřovat Facebook a dostat jeho manažery před výbory," podotýká WSJ.

Politicky významného načasování konce Trumpova trestu si všímá také analýza webu Politico. "Vykázat jej z platformy na dva roky a slíbit, že zvážíte jeho návrat podle 'rizika pro veřejnou bezpečnost', z toho čiší svévole a vrtošivost, spíše než spravedlivost a konzistentnost," píše se v textu.

Terčem kritiky je také reakce Facebooku na sadu dvou desítek doporučení, které mu v květnu Dozorčí panel předložil společně se stanoviskem k zablokování Trumpa. Právnička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě, která aktivity kontrolního orgánu podrobně monitoruje, má za to, že páteční odpovědi společnosti jsou "lepší než drátem do oka, ale ne o moc".

Facebook uvedl, že je odhodlán "plně implementovat" 15 doporučení, podle Douekové si ale společnost dává "jedničku s hvězdičkou" i v případech, kde by si zasloužila spíše čtyřku s odřenýma ušima. "Přestože se jim často dostává méně pozornosti než oznámením samotných verdiktů, tyhle odpovědi jsou tou nejdůležitější částí experimentu jménem Dozorčí panel," píše Doueková na webu Lawfare.