Hrozí riziko další řecké krize a nákaza do zbytku Evropy?

Riziko, že se situace ohledně řeckého dluhu letos vyhrotí zde určitě je, zejména s ohledem na řadu změn, které jsme v posledních měsících zažili a ještě zažijeme, jako např. zvolení Trumpa, který může nepřímo ovlivňovat postoj Mezinárodního měnového fondu, Brexit a řadu voleb v EU tento rok. Hrozí, že na jednání ohledně řeckého dluhu nebude dostatek časového prostoru a trpělivosti kvůli výše zmíněným problémům.

Německo například chce účast Mezinárodního měnového fondu, který ale zase požaduje výraznější odpuštění řeckého dluhu aby se na delší dobu dostal na udržitelnou a splatitelnou trajektorii. EU naopak chce Řecku dát jen tolik peněz, kolik nutně musí, aby nerozzlobila domácí voliče, kterým se další "bailout" Řecka nelíbí. Bývalý řecký ministr financí ovšem zmínil, že návrhy EU jsou pouze dalším "extend and pretend", tedy odsunutím problému dál do budoucna a předstírání, že řecký dluh je splatitelný. Řecko v tuto chvíli hospodaří s přebytkovým rozpočtem, když nezahrneme platby úroků a jistiny dluhu.

Řecko aktuálně potřebuje další úvěr na splacení dluhopisů v objemu cca 6,5 mld. EUR, které expirují v červenci letošního roku. Takže do té doby je nutná nějaká dohoda, aby se situace nevyhrotila. Zatím představitelé EU nevidí reálné, že by se domluvili v původním termínu do 20. února. Spekuluje se, že by k dohodě mohlo dojít během března, ale termín bude záležet na vůli stran domluvit se. Default Řecka by nebyl významný z hlediska samotného objemu nesplatitelného dluhu, aktuálně jde o cca 6,5 mld EUR do konce července, ale hrozí nákaza v podobě zvýšené nedůvěry v jiné země EU a jejich bankovní sektor. Konkrétně například situace v italském bankovní sektoru je napjatá, italská vláda nedávno schválila záchranný balíček v objemu cca 20 mld EUR, který obsahuje i preventivní opatření do budoucna, jelikož umožňuje další pomoc v případě potřeby. Italský dluh je co do velikosti mnohem větší problém než Řecko.