Inventura na finančních trzích

Vývoj na finančních trzích nás opět nutí zamyslet se nad tím, v jaké fázi ekonomického cyklu se pohybujeme. Akciové trhy minulý týden znovu zavrávoraly a investoři se logicky ptají, zda nepřichází další krize. Zjednodušeně řečeno - známe dva stavy na trhu: expanzi a recesi. Neblíží se tedy recese? Vzhledem k výkyvům a následným návratům na nová maxima, které v současnosti zažíváme, můžeme zatím mluvit o expanzi. Vše ale jednou končí a výstražné rychlé propady nelze ignorovat. Pojďme si nejprve udělat stručnou inventuru:

      - americké akcie posílily od svého dna v roce 2009 o 340 procent (měřeno indexem S&P500), tento rok jsou v zisku kolem čtyř procent

      - německé akcie posílily od roku 2009 o necelých 280 procent, tento rok jsou necelých deset procent v mínusu

      - cena zlata klesla od svých maxim z roku 2011 o 38 procent

      - úrokové sazby v USA i v Evropě klesly k nule, přičemž nyní je tendence vracet je spíše vzhůru

      - kvantitativní uvolňování centrálních bank je postupně ukončeno

      - růst globální ekonomiky je 3,7 procenta

      - firmy prezentují dobré výsledky

      - důvěra lidí v ekonomiku je velká, utrácejí a investují do firem, které slibují let na Mars

      - prezident Donald Trump rozpoutal obchodní válku

tip: Investiční zlato

Spirála finanční krize

Dostaneme-li se do recese, zacyklíme se obvykle ve spirále finanční krize. Zvýší se úrokové sazby, klesne hodnota měn a akcií a přichází ekonomický propad. To vyvolá finanční problémy firem, bank i domácností, což vyvolá ztrátu důvěry, která zapříčiní další pokles hodnoty měn a akcií. A tak to jde stále dokola. Z tohoto pohledu může být v současnosti rizikem rychlé zvýšení úrokových sazeb a zvyšování cel mezi zeměmi.

Úrokové sazby

Nízké úrokové sazby neboli levné peníze ekonomice velmi pomohly z recese v letech 2008 a 2009. Hojně diskutované téma je, jak sazby vracet zpět vzhůru. Dříve, nebo později? Rychle, nebo pomalu? Pokud růst úrokových sazeb přijde pozdě, ekonomika se může přehřát, a pokud bude růst rychlý, může to být pro trh šok. Dalším efektem při zvyšování sazeb je odliv kapitálu z akciových trhů do bezpečnějších aktiv.

Vzpomeňme opět na rok 2007, kdy se z nemovitostní krize v USA stala finanční krize v roce 2008. Sazby v USA byly 5,25 procenta, někteří lidé nebyli schopni splácet hypotéky a na trh se dostala spousta nemovitostí, které se prodávaly pod cenou.

Centrální banky mají velkou moc, a proto prezident Trump mluví o tom, že by americký FED neměl se zvyšováním tolik spěchat. FED ale věří v silný růst a se zvyšováním neotálí. Trumpova reforma má zatím pozitivní efekt, ale to může být za sedm let naopak. Pak bude dobré mít prostor, kam sazby snižovat.

Obchodní války a zvyšování cla

Obchodní války a zvyšování cel mezi USA a Čínou, to je téma, které může výrazně ovlivnit globální ekonomiku. Ve třicátých letech minulého století vyeskalovalo zvyšování cel až v hospodářskou krizi. Z učebnic dějepisu se tak dodnes učíme o černém čtvrtku na newyorské burze z 24. října 1929. O obchodní válce nehovořme mezi USA, Kanadou a Mexikem. Zde došlo k dohodě. Otazník ale zůstává, jak to bude se snahou narovnat cla mezi USA a Evropou.

Cena zlata

Zlato jako uchovatel hodnoty rozhodně neindikuje problém. Zatímco nové peníze natisknete, zlato ne. Proto v době, kdy je obava z poklesu hodnoty měn, lidé investují do zlata. Jeho cena však nyní stagnuje a investoři se nepředhánějí v jeho nákupu. Cena se pohybuje v pásmu 1130 až 1380 dolarů za trojskou unci, což představuje až o 38 procent nižší cenu oproti roku 2011.

Pro příklad, kdy zlato indikovalo strach investorů, vzpomeňme na dobu před vypuknutím finanční krize v roce 2008. Tehdy byla jeho cena 650 dolarů za trojskou unci a během půl roku vystoupala až na 1032 dolarů za trojskou unci. Posílilo tedy o 58 procent.

Technický pohled

Existují statistiky, které hovoří o vývoji akcií po tzv. „flash crash“ (rychlý propad hodnoty akciových trhů), jaký byl například v únoru tohoto roku. Říkají, že ve většině případů je po uplynutí dvou měsíců od propadu hodnota akcií nižší než v době rychlého pádu. Tento efekt však po letošním únoru nenastal. I přes nezdary Facebooku nebo Twitteru jsou hlavními tahouny především technologické indexy. Z pohledu technické analýzy jsou současné výkyvy zatím jen korekcí v dlouhodobém trendu a zdá se, že kdo propady využil k nákupu, ten vydělal.