Ropa ukazuje na křehkost globálního systému

Je jí nadbytek, což už několik let tlačí ceny dolů, přesto hrozí jejich dramatický růst. Faktorů, které ovlivňují, za kolik se na trzích prodává barel ropy, je celá řada. Kromě ekonomických jde o geopolitické vlivy, rizika mohou způsobit i různé přírodní katastrofy. Přestože je už několik let setrvalý nadbytek produkce, zásoby by v případě totálního výpadku stačily pouze na zhruba šest dní světové spotřeby.

Proto ceny ropy vystřelily vzhůru poté, co Donald Trump rozhodl, že vyšle rakety na letiště syrské armády věrné prezidentu Asadovi. Sice bylo zřejmé, že se nic zásadního nestane, zároveň však nikdo nemohl vědět, jaká bude reakce Rusů, kteří jsou Asadovými spojenci, a jestli nedojde k nějakým odvetným opatřením. Proto trhy – byť krátkodobě – prudce zareagovaly.

„Situace v regionu je napjatá. Trhy děsí, že by mohla v rámci Sýrie eskalovat. Kdyby se do toho zapletly Irák, Írán nebo Saúdská Arábie, tak se bavíme o zemích, kde se těží třetina světové produkce. A přestože jsou na trhu největší zásoby ropy za posledních třicet let, paradoxně by vystačily zhruba na šest dní celosvětové poptávky. Kdyby tedy došlo k omezení nabídky o třetinu, po čtrnácti dnech zmizí veškerý přebytek. Nehledě na lokální nerovnosti. Nejde v rychlosti změnit nasmlouvané kontrakty a rapidně zvednout těžbu ropy ze dne na den. Proto by taková situace mohl zapůsobit růst cen ropy,“ vysvětluje Martin Vlček, analytik BHS, jak se trhy v podobných momentech chovají.

Z přebytku, a tedy stavu, kdy všichni chtějí těžit, by mohl být rázem nedostatek. Krom problémů v Sýrii musíme připočíst geopolitická rizika v nestabilních státech, jako je Nigérie, případně Venezuela, která už řadu měsíců balancuje na pokraji ekonomického kolapsu. Jakékoli vyhrocení situace v těchto zemích by mohlo vyvolat prudký růst cen ropy. K tomu došlo v minulosti například v letech 2001–2003 v souvislosti s válkou v Perském zálivu.

Dalším rizikem jsou přírodní katastrofy. Třeba v Austrálii relativně nedávno hurikán přerušil zásobovací trasy pro uhlí v některých regionech a ceny tam stouply o 40–50 %. K tomu ještě jedna zajímavá paralela: kolem roku 2000 se veřejně vykládalo, že ropa došla, respektive že je jí extrémní nedostatek. Takové poplašné zprávy, i když ani tentokrát nemusí být pravdivé, můžou vyvolat růst cen. K tomu je třeba přičíst riziko, které s sebou nesou dlouhodobě nízké ceny: společnosti nemohly věnovat dostatek prostředků na průzkum nových nalezišť, což může v příštích letech vyvolat rovněž tlaky na růst této komodity.

Ekonomické cíle velí těžit

Nebýt uvedených nejistot, neměli by těžaři moc důvodů měnit současný model. OPEC, tedy organizace sdružující některé státy těžící ropu, kteří kontrolují zhruba třetinu roční produkce, se loni v listopadu dohodla na omezení těžby. To vyhnalo ropu k cca 55 dolarům na barel americké WTI. Na této hodnotě už je ale těžba rentabilní pro břidličné těžaře, kteří otevřeli zakonzervovaná ložiska a začali tlačit na cenu z druhé strany. Typická ukázka fungujícího trhu.

„Tyhle dva jevy, tedy geopolitická rizika a tlak na pokračující těžbu, jdou proti sobě. Proto mi přijde, že na ropě teď není jasná situace pro long ani short pozice, spíš se nabízí nakupovat akcie ropných těžařů nebo společností, které jsou závislé na ceně ropy, ale zároveň se zajistit. Aby si zamkl její cenu a její vliv na investici neměl tak velký vliv,“ říká Martin Vlček.

Logika je zřejmá. Investor bude v současné situaci spíš profitovat z toho, že těžaři jsou firmy jako každé jiné: chtějí fungovat za účelem generování zisku. Ten se potom každý rok přelévá do hodnoty akcie.

Zároveň analytik BHS nedoporučuje geopolitické vlivy podceňovat, protože třeba při válce v Perském zálivu bylo jednou z prvních zpráv, že Irák obvinil své sousedy, Saúdskou Arábii a Kuvajt, z toho, že nadměrně těží ropu. To je analogická informace k dnešku, protože naprosto všichni těží víc, ropy je nadbytek a je to určitý způsob ekonomické války proti Iráku a Iránu. Ekonomicky to Irák ohrožuje. Latentně proto hrozí, že by ekonomická válka mohla přejít ve skutečnou.

„Každý sice ví, že se případné problémy vyřeší v řádu měsíců, maximálně let, ale co do té doby? Spekulanti, kteří drží třeba short pozice, nechtějí dva roky setrvávat ve ztrátové pozici a čekat, že bude ještě více ztrátová,“ upozorňuje Martin Vlček. Lze tedy očekávat, že minimálně příští měsíce budou spíše turbulentní. S cenou ropy může hodně zahýbat zasedání OPEC, které má proběhnout 25. Května. Kartel by mohl prodloužit nebo prohloubit omezení produkce, což by cenu ropy vyhnalo znovu nahoru.