Jak dnes rozhodne Fed na svém zasedání?

Navzdory slibně působícímu meziročnímu vývoji je zřejmé, že inflačního cíle v blízké době zatím eurozóna nedosáhne, když bez započtení volatilních cen potravin a energií zůstává vyšší růst cen perzistentní a pohybuje se jen mírně pod 3% úrovní (odhad 2,8 % v srpnu). To potvrzuje i nová makroekonomická projekce Evropské centrální banky, která zvýšila odhad jádrové inflace na tento i příští rok o 0,1 p.b. (2,9 % v r. 2024 a 2,3 % v r. 2025). Inflačního cíle tak bude dosaženo zřejmě až na přelomu přespříštího roku, zatímco průměrná meziroční inflace za celý rok 2025 by měla zůstat na úrovni 2,2 %. Z toho důvodu očekáváme, že i prostor pro graduální snižování úrokových sazeb je nyní omezený, a že na dalším zasedání ECB zvolí strategii vyčkávání, než sazby opět sníží před koncem roku.

Větší prostor pro uvolňování měnové politiky má však nyní americký Fed, na jehož zasedání má dnes padnout rozhodnutí o velikosti prvního snížení úrokových sazeb od covidové krize. Současná výše cílových sazeb federálních fondů, která je udržována beze změny od července 2023, je již značně omezující pro ekonomickou aktivitu v USA, což vidíme zejména ve výrazně ochabující kondici amerického trhu práce. Vzhledem k tzv. duálnímu mandátu Fedu nyní trh práce představuje dominantní faktor při rozhodování o nastavení měnové politiky, což dnes může vést ke „cutu“ až ve výši -50bb. Finanční trhy se k tomuto kroku od konce minulého týdne přiklánějí stále ve větší míře, nyní mu přisuzují pravděpodobnost dokonce až 67 %. Naše prognóza, ve shodě s mediánovým odhadem v rámci průzkumu Bloomberg, však předpokládá, že Fed přistoupí spíše k opatrnější variantě a sazby sníží o 25bb, jelikož pád americké ekonomiky do recese se na obzoru neukazuje a vývoj jádrové inflace příliš rychlému poklesu sazeb zatím nenahrává. V každém případě je však nejistota ohledně dnešního zasedání vysoká a večerní rozhodnutí, ať už bude jakékoli, může mít na další tržní aktivitu značný dopad.

Kromě rozhodnutí Fedu dnes z USA dorazí i data z nemovitostního trhu, kde letos dochází k mírnému útlumu. V srpnu však trh očekává, že došlo ke zlepšení situace, když má vzrůst počet vydaných stavebních povolení i nově zahájená výstavba rezidenčních nemovitostí.

Pohled zpět:              

Včera přineslo velké zklamání Německo, když průzkum ZEW odhalil, že pod pokličkou německé ekonomiky mohou bublat ještě výraznější problémy, než se očekávalo. Naše i tržní prognóza předpokládala spíše mírný pokles hodnocení aktuální situace ze srpnových -77,3 bodů na -80, skutečné výsledky však přinesly propad až na -84,5 bodů. Ještě horším se navíc ukázal výhled do budoucna, kdy sentiment propadl z předchozích 19,2 bodů až na 3,6. Takový pokles přitom nikdo v rámci analytické obce neočekával a jde zároveň o zatím nejhorší výsledek v letošním roce. Ačkoli ještě v první polovině roku se výhled zlepšoval, nyní se situace začíná obracet a nad očekávaným oživením se tak stahují mračna.

Ze Spojených států včera dorazil pozitivní výsledek maloobchodních tržeb, jejichž objem navzdory očekávanému poklesu nakonec v srpnu o 0,1 % meziměsíčně posílil (+2,1 % r/r). Zároveň byl o 0,1 p.b. zvýšen výsledek za červenec, kdy tržby vzrostly o 1,1 % m/m. Lepší výkon v srpnu byl tažen zejména online prodeji, které dokázaly vyvážit pokles volatilní složky prodejů aut. Výsledek maloobchodu tak spíše než recesi indikuje odolnost domácí spotřeby podporující hospodářskou kondici USA, což může hrát určitou roli v dnešním rozhodování Fedu. Dobré zprávy přišly včera i z průmyslového sektoru, který také předčil odhady a v srpnu posílil o 0,8 % m/m, ačkoli předchozí výsledek byl revidován níže z -0,6 % na -0,9 %.

Obchodování na akciových trzích včera opět příliš přesvědčivé nebylo, americký index S&P 500 skončil téměř beze změny (+0,03 %). Německému DAX se dařilo o poznání lépe (+0,50 %), zatímco pražská burza zaznamenala v souhrnu mírný pokles (-0,14 %). Koruna včera korigovala ztráty předchozích dní a posílila pod 25,10 EUR/CZK.